dnes (2022-07-30)
předchozí < den (2020-01-20) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 20. leden 2020, Pondělí po 2. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

 Sebastián (+ asi 288), římský mučedník

Popis lekcionáře

2. neděle po Zjevení A
Texty tohoto týdne navazují na minulý a pokračují svědectvím o různých aspektech povolání.
Nedělní evangelium (J 1, 29-42) poskytuje svědectví Předchůdce a Křtitele Jana o svém povolání: „Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“ (J 1,31) Jan svědčí o Ježíšovi:„Hle, Beránek Boží“ (J 1,29 a 36). Perikopa obsahuje, oproti verzi v římském lekcionáři i Ježíšovo povolání prvních učedníků vč. Ondřeje a Petra: „Pojďte a uvidíte“ (J 1,39).
SZ čtení (Iz 49, 1-7) obsahuje analogicky poselství o povolání Izaiáše: „abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn Izrael“ (Iz 49,5).
Druhým čtením, začátkem 1. listu Korinťanům (1 K 1, 1-9) začíná souvislé nedělní čtení tohoto listu, které nás bude provázet až do začátku postu. Oproti římské verzi je perikopa rozšířena tak, že obsahuje i zmínku o povolání Korinťanů (1 K 1,9)

Čtení všedních dní předcházejících neděli doplňují téma povolání dalšími příklady.
Ve čtvrtečním SZ čtení (Iz 22, 15-25) je popsáno povolání Eljakíma jako správce královského paláce namísto jeho předchůdce Šebny. Přesto není toto povolání trvalé: „pohne se ten kolík zaražený na spolehlivém místě, bude odseknut…“ (Iz 22,25)
Tak i v NZ čtení (Ga 1, 6-12) se Kristovou milostí povolaní Galaťané rychle odvrací k jinému evangeliu.
Páteční SZ čtení (Gn 27, 30-37) popisuje rozpaky Ezaua i Izáka, nad jednáním Jákoba, který získal lstí prvorozenecké požehnání (vyvolení).
Začátek Skutků (Sk 1, 1-5) zmiňuje vyvolení apoštolů po křtu Janově.
Sobotní čtení ukazují na další aspekt povolání: všeho nechat a věnovat se mu naplno.
Ve SZ čtení (1 Kr 19, 19-21) povolává Elijáš svého nástupce Elíšu (Elizea), v NZ (L 5, 1-11) povolává Ježíš Šimona a jeho společníky.

Všechna čtení všedních dní po neděli reflektují nedělní evangelium.
Pondělní SZ čtení (Ex 12, 1-13.21-28) popisuje paschální hostinu, kde důležitou roli hraje beránek.
Stejně tak v NZ čtení (Sk 8, 26-40) je beránek zmíněn. Obě čtení spojuje i motiv cesty, ke které jsou povolaní vyzváni i motiv znamení vyjadřujícího vztah k Hospodinu.
Úterní SZ čtení (Iz 53, 1-12) – součást 4. písně o božím služebníkovi, bylo citováno ve včerejším čtení ze Skutků, představuje božího služebníka, jako beránka vedeného na porážku. Roli oběti si všímá i NZ čtení (Žd 10, 1-4)
Středeční SZ čtení (Iz 48, 12-21) obsahuje výzvu k vyjití z Babylóna. (Iz 48,20). NZ čtení (Mt 9, 14-17) porovnává poslání Jana a Ježíše.

Pondělí po 2. neděli po Zjevení Páně A

Ž 40, 6-17

⁶Hospodine, můj Bože, ty jsi s námi učinil mnoho svých divů a úmyslů; nikdo se s tebou nemůže měřit. Chci je oznamovat a hovořit o nich -- je jich víc, než se dá vypovědět.   ⁷Obětní hod ani přídavnou oběť jsi nechtěl, ale prorazil jsi mi uši. Zápal ani oběť za hřích jsi nežádal.   ⁸Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno.   ⁹Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.   ¹⁰Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění; hle, neomezoval jsem své rty. Hospodine, ty to víš.   ¹¹Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti a spáse, nezatajil jsem tvé milosrdenství a tvou pravdu ve velikém shromáždění.   ¹²Hospodine, ty mi neodepřeš své slitování. Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.   ¹³Vždyť mě obklopilo tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvaha mě opustila.   ¹⁴Kéž mě, Hospodine, zatoužíš vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!   ¹⁵Ať se stydí a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.   ¹⁶Kéž se zhrozí své vlastní hanby ti, kdo mi říkají: Cha, cha!   ¹⁷Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin!

Ex 12, 1-13,21-28

¹I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:   ²Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.   ³Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu.   ⁴A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní.   ⁵Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat.   ⁶A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije.   ⁷Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží domů, v nichž ho budou jíst.   ⁸Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.   ⁹Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ve vodě, ale pouze pečené na ohni i hlavu s hnáty a s vnitřnostmi.   ¹⁰Nic z něho neponecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm.   ¹¹A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, sandály na nohou a hůl v ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť Hospodinu.   ¹²A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin.   ¹³Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi. 21Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší a řekl jim: Vyberte si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť.   ²²Vezmete svazek yzopu, namočíte do krve v misce a z krve v misce nanesete na nadpraží a na obě veřeje. A nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána.   ²³Když bude Hospodin procházet, aby postihl Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a nedovolí ničiteli vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl.   ²⁴Tuto věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky.   ²⁵Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete zachovávat tuto službu.   ²⁶A až se vás vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená,   ²⁷odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul domy synů Izraele v Egyptě, když postihl Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a klaněl se.   ²⁸Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.

Sk 8, 26-40

²⁶Pánův anděl promluvil k Filipovi: „Vstaň a jdi na jih k cestě, která sestupuje z Jeruzaléma do Gázy.“ Ta cesta je pustá.   ²⁷I vstal a šel. A hle, muž z Etiopie, eunuch, dvořan kandaky, etiopské královny, který byl správcem celého jejího pokladu, se přijel poklonit Bohu do Jeruzaléma   ²⁸a nyní se vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše.   ²⁹Duch řekl Filipovi: „Přistup a připoj se k tomuto vozu.“   ³⁰Filip přiběhl a uslyšel, že čte proroka Izaiáše, i řekl: „Rozumíš tomu, co čteš?“   ³¹On řekl: „Jak bych mohl, když mi to nikdo nevysvětlí? “ A požádal Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu.   ³²To místo Písma, které četl, bylo toto: ‚Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa.   ³³Ve svém ponížení byl zbaven práva. Kdo bude vyprávět o jeho pokolení? Vždyť jeho život je vzat ze země.‘   ³⁴Eunuch Filipovi řekl: „Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě, či o někom jiném?“   ³⁵Tu Filip otevřel svá ústa, začal od tohoto místa Písma a zvěstoval mu Ježíše.   ³⁶Jak pokračovali v cestě, přišli k jakési vodě. Eunuch řekl: „Hle, voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“   ³⁷Filip řekl: „Jestliže věříš z celého srdce, je to dovoleno.“ Odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“   ³⁸Rozkázal zastavit vůz a oba, Filip i eunuch, sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil.   ³⁹Když vystoupili z vody, Pánův Duch uchopil Filipa a eunuch ho již nespatřil, ale pokračoval ve své cestě a radoval se.   ⁴⁰Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všechna města a zvěstoval evangelium, až přišel do Cesareje.