Při práci nebo studiu jiné školy? Ekumenicky a v přátelské atmosféře?

Ekumenický lekcionář


dnes (2020-04-06)
předchozí < den (2020-04-06) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 6. duben 2020, Pondělí po 6. neděli v době postní A


Kalendarium

Metoděj (+885), apoštol Slovanů a patron Evropy, po smrti Konstantina (Cyrila) pokračoval v misii na Moravě, kde byl jmenován arcibiskupem.

Popis lekcionáře

6. neděle v době postní A
Neděle se též nazývá palmová (u nás květná) či pašijová. Názvy odpovídají klíčovým evangelijním textům neděle: perikopě o vjezdu Ježíše do Jeruzaléma (Mt 21, 1-11), která se čte v rámci průvodu s palmami či jinými ratolestmi a pašijím (Mt 26,14 – 27, 66 nebo v kratší variantě Mt 27, 11-54), které se čtou v rámci liturgie. Pašijím předchází 1. čtení (Iz 50, 4-9a) – třetí píseň o božím služebníkovi a 2. čtení (Fp 2, 5-11) – hymnus o Kristu.

SZ čtení všedních dní před nedělí předkládají jakési konkrétní podoby božího služebníka. Ve čtvrtek (1 Sa 16, 11-13) Davida (text se četl též o 4. neděli v postu), v pátek (Jb 13, 13-19) Joba, v sobotu (Pl 3, 55-66) autora knihy Pláč (Jeremiáše?). NZ perikopy – ve čtvrtek Fp 1, 1-11 a v pátek Fp 1, 21-30 vytváří kontext nedělního 2. čtení. Sobotní evangelium (Mk 10, 32-34) popisuje situaci bezprostředně před Ježíšovým vstupem do Jeruzaléma.

Texty všedních dní Svatého týdne byly obsaženy již v nedělním ekumenickém lekcionáři. Na každý den připadají (podobně jako o nedělích) tři čtení (SZ, NZ a evangelium). SZ čtení jsou voleny písně o božím služebníku z Izaijáše. V pondělí (Iz 42, 1-9) – 1. píseň; v úterý (Iz 49, 1-7) – 2. píseň; ve středu (Iz 50, 4-9a) – 3. píseň; (4. píseň se čte v pátek).
NZ čtení vytváří kontext pátečnímu 2. čtení – Kristus velekněz, Kristus ukřižovaný: v pondělí Žd 9, 11-15; v úterý 1 K 1, 18-31; ve středu Žd 12, 1-3.
Evangelia podle Jana vytváří kontext pátečním pašijím: v pondělí (J 12, 1-11): „šest dní před velikonocemi“ (J 12,1); v úterý(J 12, 20-36): „Jestliže pšeničné zrno, které padlo do země, nezemře, zůstává samo. Zemře-li však, přináší mnohý užitek.“ (J 12,24); ve středu (J 13, 21-32): „Když Juda vyšel ven, Ježíš řekl: Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm“ (J 13,31)

Pondělí po 6. neděli v době postní A

Iz 42, 1-9

1Hle, můj otrok, kterého budu (pevně držet,) můj vyvolený, jehož si má duše oblíbila. Vložil jsem na něj svého Ducha, a přinese právo národům. 2Nebude křičet ani se pozdvihovat ani nebude venku slyšet jeho hlas. 3Nalomenou třtinu nezlomí a hasnoucí knot neuhasí, (bude vynášet pravdivý soud.) 4Nezemdlí ani se nenalomí, dokud neustanoví v zemi právo. I ostrovy budou očekávat na jeho zákon. 5Toto praví Bůh, Hospodin, jenž stvořil nebesa a roztahuje je, rozprostírá zemi i to, co na ní vzchází, který dává dech lidu na ní a ducha těm, kdo po ní chodí: 6Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopím tě za ruku. (Budu tě opatrovat) a dám tě za smlouvu lidu a za světlo národů, 7abys otevřel oči slepé a vyvedl z vězení vězně -- (z žaláře ty, kdo pobývají v temnotě.) 8jsem Hospodin, to je mé jméno, a svou slávu jinému nedám, ani svou chválu modlám. 9Ty první věci -- hle -- přišly. A nové oznamuji: Dříve než budou vzcházet, ohlásím je vám.

Ž 36, 5-11

5Vymýšlí špatnosti i na svém loži; postavil se na nedobré cestě, zlem nepohrdá. 6Hospodine, až k nebesům sahá tvé milosrdenství a tvá věrnost až k oblakům. 7Tvá spravedlnost je jako nejvyšší hory, tvé soudy jako (velká hlubina.) Zachraňuješ lidi i zvířata, Hospodine. 8(Jak vzácné je tvé) milosrdenství, Bože! (Synové lidští) hledají útočiště ve stínu tvých křídel. 9Sytí se tučností tvého domu, napájíš je proudem svých rozkoší. 10Neboť u tebe je pramen života; díky tvému světlu vidíme světlo. 11Vztáhni své milosrdenství na ty, kteří tě znají, a svou spravedlnost na lidi přímého srdce.

Žd 9, 11-15

11Ale když přišel Kristus jako velekněz (budoucího dobra) skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukama udělaný, to jest ne z tohoto stvoření, 12vešel ne skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev jednou provždy do svatyně, když získal věčné vykoupení. 13Jestliže totiž krev kozlů a býků a popel z jalovice kropením posvěcuje znečištěné k čistotě těla, 14čím více krev Krista, který skrze věčného Ducha sebe samého obětoval neposkvrněného Bohu, očistí naše svědomí od mrtvých skutků k službě živému Bohu? 15Proto je prostředníkem nové smlouvy, aby po jeho smrti, která nastala pro vykoupení z přestoupení spáchaných za první smlouvy, přijali zaslíbení věčného dědictví ti, kdo jsou povoláni.

J 12, 1-11

1Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar, [ten, který zemřel a] jehož Ježíš probudil z mrtvých. 2Připravili mu tam večeři. Marta je obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří s ním stolovali. 3Tu Marie vzala libru velmi drahého pravého nardového oleje, pomazala Ježíšovi nohy a otřela mu je svými vlasy; dům se naplnil vůní toho oleje. 4Juda Šimonův, Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: 5„Proč nebyl tento olej prodán za tři sta denárů a ty dány chudým?“ 6To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale protože byl zloděj; měl pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. 7Ježíš řekl: „Nech ji. (Ať jej zachová) ke dni mé přípravy k pohřbu. 8Vždyť chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“ 9Velký zástup Židů se dověděl, že tam je; a přišli nejen kvůli Ježíšovi, ale také proto, aby uviděli Lazara, kterého probudil z mrtvých. 10Velekněží se rozhodli, že zabijí i Lazara, 11protože mnozí z Židů kvůli němu odcházeli a věřili v Ježíše.