dnes (2022-07-15)
předchozí < den (2020-01-21) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 21. leden 2020, Úterý po 2. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Maxim Vyznavač (580-662), největší teolog východní církve v 7. stol., bojoval proti monofyzitismu a monotheletismu

Popis lekcionáře

2. neděle po Zjevení A
Texty tohoto týdne navazují na minulý a pokračují svědectvím o různých aspektech povolání.
Nedělní evangelium (J 1, 29-42) poskytuje svědectví Předchůdce a Křtitele Jana o svém povolání: „Ani já jsem ho neznal, ale proto jsem přišel a křtil ve vodě, aby byl zjeven Izraeli.“ (J 1,31) Jan svědčí o Ježíšovi:„Hle, Beránek Boží“ (J 1,29 a 36). Perikopa obsahuje, oproti verzi v římském lekcionáři i Ježíšovo povolání prvních učedníků vč. Ondřeje a Petra: „Pojďte a uvidíte“ (J 1,39).
SZ čtení (Iz 49, 1-7) obsahuje analogicky poselství o povolání Izaiáše: „abych k němu navrátil Jákoba a aby pro něj byl shromážděn Izrael“ (Iz 49,5).
Druhým čtením, začátkem 1. listu Korinťanům (1 K 1, 1-9) začíná souvislé nedělní čtení tohoto listu, které nás bude provázet až do začátku postu. Oproti římské verzi je perikopa rozšířena tak, že obsahuje i zmínku o povolání Korinťanů (1 K 1,9)

Čtení všedních dní předcházejících neděli doplňují téma povolání dalšími příklady.
Ve čtvrtečním SZ čtení (Iz 22, 15-25) je popsáno povolání Eljakíma jako správce královského paláce namísto jeho předchůdce Šebny. Přesto není toto povolání trvalé: „pohne se ten kolík zaražený na spolehlivém místě, bude odseknut…“ (Iz 22,25)
Tak i v NZ čtení (Ga 1, 6-12) se Kristovou milostí povolaní Galaťané rychle odvrací k jinému evangeliu.
Páteční SZ čtení (Gn 27, 30-37) popisuje rozpaky Ezaua i Izáka, nad jednáním Jákoba, který získal lstí prvorozenecké požehnání (vyvolení).
Začátek Skutků (Sk 1, 1-5) zmiňuje vyvolení apoštolů po křtu Janově.
Sobotní čtení ukazují na další aspekt povolání: všeho nechat a věnovat se mu naplno.
Ve SZ čtení (1 Kr 19, 19-21) povolává Elijáš svého nástupce Elíšu (Elizea), v NZ (L 5, 1-11) povolává Ježíš Šimona a jeho společníky.

Všechna čtení všedních dní po neděli reflektují nedělní evangelium.
Pondělní SZ čtení (Ex 12, 1-13.21-28) popisuje paschální hostinu, kde důležitou roli hraje beránek.
Stejně tak v NZ čtení (Sk 8, 26-40) je beránek zmíněn. Obě čtení spojuje i motiv cesty, ke které jsou povolaní vyzváni i motiv znamení vyjadřujícího vztah k Hospodinu.
Úterní SZ čtení (Iz 53, 1-12) – součást 4. písně o božím služebníkovi, bylo citováno ve včerejším čtení ze Skutků, představuje božího služebníka, jako beránka vedeného na porážku. Roli oběti si všímá i NZ čtení (Žd 10, 1-4)
Středeční SZ čtení (Iz 48, 12-21) obsahuje výzvu k vyjití z Babylóna. (Iz 48,20). NZ čtení (Mt 9, 14-17) porovnává poslání Jana a Ježíše.

Úterý po 2. neděli po Zjevení Páně A

Ž 40, 6-17

⁶Hospodine, můj Bože, ty jsi s námi učinil mnoho svých divů a úmyslů; nikdo se s tebou nemůže měřit. Chci je oznamovat a hovořit o nich -- je jich víc, než se dá vypovědět.   ⁷Obětní hod ani přídavnou oběť jsi nechtěl, ale prorazil jsi mi uši. Zápal ani oběť za hřích jsi nežádal.   ⁸Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno.   ⁹Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.   ¹⁰Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění; hle, neomezoval jsem své rty. Hospodine, ty to víš.   ¹¹Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti a spáse, nezatajil jsem tvé milosrdenství a tvou pravdu ve velikém shromáždění.   ¹²Hospodine, ty mi neodepřeš své slitování. Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.   ¹³Vždyť mě obklopilo tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů na mé hlavě, odvaha mě opustila.   ¹⁴Kéž mě, Hospodine, zatoužíš vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!   ¹⁵Ať se stydí a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.   ¹⁶Kéž se zhrozí své vlastní hanby ti, kdo mi říkají: Cha, cha!   ¹⁷Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin!

Iz 53, 1-12

¹Kdo by jen uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli? A při kom se zjevila Hospodinova paže?   ²Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili.   ³Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář -- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.   ⁴Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen.   ⁵Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.   ⁶My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech.   ⁷Byl zdrcen, ale pokořil se a neotevřel ústa: jako beránek vedený na porážku a jako ovce před střihači byl němý, ústa neotevřel.   ⁸Skrze útlak a soud byl vzat, kdo se bude zabývat jeho údělem? Neboť byl vyťat ze země živých, jeho rána přišla za přestoupení mého lidu.   ⁹A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti.   ¹⁰Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří.   ¹¹Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění on sám ponese.

Žd 10, 1-4

¹Poněvadž Zákon má pouhý stín budoucího dobra, ne samu podobu těch skutečností, nemůže každoročně stejnými oběťmi, jež jsou stále přinášeny, nikdy učinit dokonalými ty, kdo s nimi přistupují.   ²Což by nepřestali obětovat, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni?   ³Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů,   ⁴neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy.