dnes (2022-07-17)
předchozí < den (2020-02-19) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 19. únor 2020, Středa po 6. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Olaf Petersson (1493-1552), literát a reformační kazatel ve Švédsku, kde byla luterská reformace a sekularizace církevního majetku prosazována „shora“ v době vlády Gustava Vasy (1523-1560)

Popis lekcionáře

6. neděle po Zjevení A
Evangelium této neděle (Mt 5, 21-37) je pokračováním horské řeči nabízející novou, poctivější morálku kde nejde jen o formální dodržení zákona. Vybízí k radikalitě v odporu zlému: „jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji…“ (Mt 5,30a), „ať je tedy vaše slovo ano, ano – ne, ne…“ (Mt 5,37a).
Související 1. čtení ve dvou variantách – protokanonické (Dt 30, 15-20) a deuterokanonické (Sir 15, 15-20) - nabízí v obou případech výzvu k jednoznačné volbě: „Předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.“ (Dt 30,15), „Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš“ (Sir 15,16)
S těmito tématy bezprostředně nesouvisí 2. čtení (1 K 3, 1-9), které se v nedělích po Zjevení čte na pokračování.

SZ čtení všedních dnů před nedělí, lze charakterizovat větou: Smlouva Hospodina s jeho lidem trvá. Ve čtvrtek (Gn 26, 1-5) je Izák ubezpečen, že smlouva s Abrahamem platí. V pátek (Lv 26, 34-45) lid na poušti slyší, že Hospodin pamatuje na smlouvu s praotci. V sobotu (Dt 30, 1-9a) „Hospodin obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ.“ (Dt 30,6)
NZ čtení ve čtvrtek (J 1, 12-16) ukazuje v podobném duchu, že problém vztahu Boha k lidem není na straně boží: „(Bůh) sám také nikoho nepokouší“ (J 1,13). Páteční NZ čtení (1 J 2, 7-17) připravuje na nedělní evangelium, povzbuzuje k čelení zlému. Sobotní evangelium (Mt 15, 1-9) kritizuje jen formální dodržování Zákona.

SZ čtení všedních dní po neděli si všímají pravidel pro život. Pondělní (Ex 20, 1-21) obsahuje jednu z verzí dekalogu. Úterní (Dt 23,21 – 24,4.10-15) je řadou pravidel, která vybízí k milosrdenství. Jedno z těchto pravidel umožňuje dát ženě rozlukový lístek (Dt 24,1). Středeční čtení (Př 2, 1-13) chválí moudrost, která tříbí lidské jednání.
NZ čtení v pondělí (Jk 1, 2-8) cení pokušení, neboť umožňuje se rozhodnout a osvědčit se. Pokračování z tohoto listu v úterý (Jk 2, 1-13) je chválou milosrdenství (tak jako SZ čtení v tento den) a končí slovy: „soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství, milosrdenství přemáhá soud“ (Jk 2,13) Ve středečním evangeliu (Mt 19, 1-12) Ježíš polemizuje s možností dát ženě rozlukový lístek.

Středa po 6. neděli po Zjevení Páně A

Ž 119, 9-16

⁹Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. ¹⁰Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů. ¹¹Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil. ¹²Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením. ¹³Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst. ¹⁴Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku. ¹⁵Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky. ¹⁶Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.

Př 2, 1-15

¹Můj synu, jestliže přijmeš mé řeči a uchováš u sebe mé příkazy, ²učiníš své ucho vnímavé pro moudrost a nakloníš své srdce k rozumnosti, ³jestliže zavoláš na porozumění a pozvedneš svůj hlas k rozumnosti, ⁴jestliže ji budeš hledat jako stříbro, pátrat po ní jako po skrytých pokladech, ⁵tehdy porozumíš bázni před Hospodinem a získáš poznání Boha. ⁶Vždyť moudrost dává Hospodin a z jeho úst pochází poznání a rozumnost. ⁷Uchovává úspěch pro přímé, je štítem pro ty, kdo žijí bezúhonně, ⁸střeží stezky práva a chrání cestu svých věrných. ⁹Tehdy porozumíš spravedlnosti, právu a přímosti, každé dobré stezce, ¹⁰neboť moudrost vstoupí do tvého srdce a poznání (tvou duši potěší;) ¹¹rozvaha bude tebe chránit, rozumnost tě bude střežit. ¹²Vysvobodí tě od zlé cesty, od člověka, který mluví obojace, ¹³od těch, kteří opouštějí přímé stezky, aby chodili po temných cestách, ¹⁴od těch, kdo mají z páchání zla radost a nad zlými obojakostmi kdo jásají, ¹⁵jejichž cesty jsou křivolaké, kteří bloudí na svých stezkách.

Mt 19, 1-12

¹A stalo se, že když Ježíš dokončil tato slova, odebral se z Galileje a přišel na území Judska za Jordán. ²Šly za ním velké zástupy a on je tam uzdravil. ³Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. Říkali: „Je dovoleno, aby [člověk] propustil svou ženu z jakéhokoli důvodu?“ ⁴On jim odpověděl: „Nečetli jste, že ten, který stvořil člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? ⁵A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, ⁶takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, ať člověk neodděluje!“ ⁷Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a propustit [ji]?“ ⁸Řekl jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo. ⁹Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“ ¹⁰[Jeho] učedníci mu řekli: „Jestliže je to mezi mužem a ženou takové, je lépe se neženit.“ ¹¹On jim řekl: „Ne všichni chápou [toto] slovo, ale jen ti, kterým je to dáno. ¹²Jsou totiž eunuchové, kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, chápej.“