dnes (2022-07-19)
předchozí < den (2020-02-18) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 18. únor 2020, Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Martin Luther (1483-1546), vůdčí postava reformace v Německu, původně augustiniánský mnich a profesor na univerzitě ve Wittenbergu

Popis lekcionáře

6. neděle po Zjevení A
Evangelium této neděle (Mt 5, 21-37) je pokračováním horské řeči nabízející novou, poctivější morálku kde nejde jen o formální dodržení zákona. Vybízí k radikalitě v odporu zlému: „jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji…“ (Mt 5,30a), „ať je tedy vaše slovo ano, ano – ne, ne…“ (Mt 5,37a).
Související 1. čtení ve dvou variantách – protokanonické (Dt 30, 15-20) a deuterokanonické (Sir 15, 15-20) - nabízí v obou případech výzvu k jednoznačné volbě: „Předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.“ (Dt 30,15), „Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš“ (Sir 15,16)
S těmito tématy bezprostředně nesouvisí 2. čtení (1 K 3, 1-9), které se v nedělích po Zjevení čte na pokračování.

SZ čtení všedních dnů před nedělí, lze charakterizovat větou: Smlouva Hospodina s jeho lidem trvá. Ve čtvrtek (Gn 26, 1-5) je Izák ubezpečen, že smlouva s Abrahamem platí. V pátek (Lv 26, 34-45) lid na poušti slyší, že Hospodin pamatuje na smlouvu s praotci. V sobotu (Dt 30, 1-9a) „Hospodin obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ.“ (Dt 30,6)
NZ čtení ve čtvrtek (J 1, 12-16) ukazuje v podobném duchu, že problém vztahu Boha k lidem není na straně boží: „(Bůh) sám také nikoho nepokouší“ (J 1,13). Páteční NZ čtení (1 J 2, 7-17) připravuje na nedělní evangelium, povzbuzuje k čelení zlému. Sobotní evangelium (Mt 15, 1-9) kritizuje jen formální dodržování Zákona.

SZ čtení všedních dní po neděli si všímají pravidel pro život. Pondělní (Ex 20, 1-21) obsahuje jednu z verzí dekalogu. Úterní (Dt 23,21 – 24,4.10-15) je řadou pravidel, která vybízí k milosrdenství. Jedno z těchto pravidel umožňuje dát ženě rozlukový lístek (Dt 24,1). Středeční čtení (Př 2, 1-13) chválí moudrost, která tříbí lidské jednání.
NZ čtení v pondělí (Jk 1, 2-8) cení pokušení, neboť umožňuje se rozhodnout a osvědčit se. Pokračování z tohoto listu v úterý (Jk 2, 1-13) je chválou milosrdenství (tak jako SZ čtení v tento den) a končí slovy: „soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství, milosrdenství přemáhá soud“ (Jk 2,13) Ve středečním evangeliu (Mt 19, 1-12) Ježíš polemizuje s možností dát ženě rozlukový lístek.

Úterý po 6. neděli po Zjevení Páně A

Ž 119, 9-16

⁹Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. ¹⁰Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů. ¹¹Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil. ¹²Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením. ¹³Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst. ¹⁴Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku. ¹⁵Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky. ¹⁶Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.

Dt 23,21 - 24,4.10-15

²¹Od cizince můžeš brát úrok, ale od svého bratra úrok neber, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při všem podnikání tvých rukou v zemi, do které jdeš, abys ji obsadil. ²²Když učiníš slib Hospodinu, svému Bohu, neváhej ho splnit, neboť Hospodin, tvůj Bůh, ho od tebe jistě vyžádá a byl by na tobě hřích. ²³Jestliže se však vyhneš slibování, nebude na tobě hřích. ²⁴Zachovej, co vyšlo ze tvých rtů, a splň, co jsi dobrovolně slíbil Hospodinu, svému Bohu, co jsi prohlásil svými ústy. ¹Jestliže si muž vezme ženu, bude jejím manželem, ale pak se stane, že nenalezne milost v jeho očích, protože u ní našel nějakou hanebnost, napíše jí rozlukový lístek, dá jí ho a propustí ji ze svého domu. ²Odejde z jeho domu, půjde a bude patřit jinému muži. ³Když ji ten poslední muž začne nenávidět, napíše jí rozlukový lístek, dá jí ho a propustí ji ze svého domu, anebo jestliže ten poslední muž, který si ji vzal za ženu, zemře, ⁴její první manžel, který ji propustil, si ji nesmí znovu vzít, aby byla jeho ženou, poté, co byla poskvrněna. Byla by to ohavnost před Hospodinem. Neuvaluj hřích na zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do dědictví. ¹⁰Když půjčuješ svému bližnímu na dluh, nevcházej do jeho domu, abys vzal zástavu. ¹¹Stůj venku a muž, kterému půjčuješ, ať ti přinese zástavu ven. ¹²Ale jestliže je to chudý člověk, nechoď spát s jeho zástavou. ¹³Jistě mu zástavu po západu slunce vrať, aby ulehl ve svém plášti a žehnal ti. A (tobě to bude před Hospodinem, tvým Bohem, počteno za spravedlnost.) ¹⁴Neutlačuj najatého dělníka, (chudého a nuzného) ze svých bratří ani příchozího, který je ve tvé zemi, ve tvých branách. ¹⁵V týž den mu dej jeho mzdu, ať nad ní nezapadne slunce, protože je chudý a (pozvedá k ní svou duši.) Ať nevolá proti tobě k Hospodinu a nedopadne na tebe trest za hřích.

Jk 2, 1-13

¹Moji bratři, nespojujte víru v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) s přijímáním osob. ²Když vejde do vašeho shromáždění muž se zlatým prstenem a v nádherném šatě a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě, ³a vy věnujete pozornost tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‚Ty si sedni pohodlně sem,‘ a chudému řeknete: ‚Ty postůj támhle nebo si sedni sem pod mou podnož,‘ ⁴cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci (se zlými pohnutkami)? ⁵Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? ⁶Vy však jste zneuctili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí vás právě oni před soudy? ⁷Což nehanobí právě oni to drahé jméno, (jímž jste byli nazváni)? ⁸Jestliže vskutku plníte královský zákon podle Písma: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘, dobře činíte. ⁹Jestliže však někomu straníte, dopouštíte se hříchu a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky. ¹⁰Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech. ¹¹Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. ¹²Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. ¹³Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; milosrdenství přemáhá soud.