dnes (2022-07-19)
předchozí < den (2020-02-11) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 11. únor 2020, Úterý po 5. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Jan Roh z Domažlic (1485/90-1547), bratrský biskup, zastánce luterské orientace v Jednotě bratrské

Popis lekcionáře

5. neděle po Zjevení A
Klíčovým textem týdne je nedělní evangelium (Mt 5, 13-20), pokračování horského kázání navazující na blahoslavenství. Některé pasáže, které nalézají ohlas(y) v dalších textech tohoto týdne: „jste světlo světa“ (Mt 5,14); „…aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali chválu vašemu Otci“ (Mt 5,16), „nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona“ (Mt 5,18), „nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona…“ (Mt 5,20) Nedělní SZ čtení (Iz 58, 1-9a.[9b-12]) brojí proti pouze formálnímu dodržování Zákona (je též zařazeno na počátek Velkého postu, na Popeleční středu)
2. nedělní čtení (1 K 2, 1-12.[13-16]) je pokračováním kontinuální četby 1. listu Korinťanům. Pasáž „má zvěst nespočívala v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v ukázání Ducha…“ (1 K 2,4) je reflektována v dalších textech týdne.

SZ čtení ve čtvrtek (Dt 4, 1-4) začínající „šémou“ (slyš Izraeli) je vybídkou k dodržování Zákona, aby ostatní národy mohly poznat Hospodina. „Jaký jiný velký národ má tak spravedlivá ustanovení a nařízení jako je tento celý zákon“ (Dt 4,8) – malý národ Izrael byl skutečně obdařen mimořádným písemnictvím. Obdobně čtvrteční NZ čtení (1 J 5, 1-5) svědčí o provázanosti vztahu k druhým a k Bohu a jeho přikázáním.
Páteční SZ perikopa (Iz 29, 1-12) především uvádí do kontextu perikopu sobotní (Iz 29, 13-16) s klíčovým místem: „… ctili mne (lidé) svými ústy, ale jeho srdce (lidu) se ode mne daleko vzdálilo…“ Iz 29,13), Toto místo cituje sobotní evangelium (Mk 7, 1-8). Páteční NZ čtení (J 3, 13-18) hovoří o skutcích jako projevu dobrého způsobu života.

Pondělní SZ čtení (2 Kr 22, 3-20) a navazující úterní (2 Kr 23, 1-8.21-25) hovoří o Jóšíjášově reformě iniciované prorokyní Chuldou. NZ čtení pondělka (Ř 11, 2-10) a úterka (2 K 4, 1-12) navazují na 2. nedělní čtení: boží přízeň není odměnou za naše zásluhy. „poklad máme v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha a ne z nás“ (2 K 4, 7). Obě středeční čtení navazují na jeden aspekt nedělního evangelia. SZ čtení (Př 6, 6-23): „příkaz je lampou, poučení světlem“ (Př 6,23). NZ (J 8, 12-30): „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života“ (J 8,12)

Úterý po 5. neděli po Zjevení Páně A

Ž 119, 105-112

¹⁰⁵Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. ¹⁰⁶Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. ¹⁰⁷Byl jsem velmi pokořen, Hospodine, obživ mě podle svého slova. ¹⁰⁸Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! ¹⁰⁹Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám. ¹¹⁰Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. ¹¹¹Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. ¹¹²(Uložil jsem si v srdci,) že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.

2 Kr 23, 1-8.21-25

¹Král (dal k sobě shromáždit) všechny judské a jeruzalémské starší. ²Pak vystoupil král do Hospodinova domu a s ním všichni Judejci a všichni obyvatelé Jeruzaléma, kněží, proroci a všechen lid od nejmenšího do největšího; a četl jim všechna slova knihy smlouvy nalezené v Hospodinově domě. ³Král stál u sloupu a uzavřel před Hospodinem smlouvu, že půjde za Hospodinem, bude celým srdcem a celou duší zachovávat jeho příkazy, svědectví a ustanovení a naplňovat slova této smlouvy zapsaná v této knize. A všechen lid (vstoupil do smlouvy.) ⁴Nato král přikázal veleknězi Chilkijášovi, kněžím druhým v pořadí a strážcům prahu, aby vynesli z Hospodinova chrámu všechny předměty učiněné pro Baala, Ašeru a pro celý nebeský zástup. Spálil je venku za Jeruzalémem na polích Kidrónu a jejich prach odnesl do Bét-elu. ⁵Odstranil žrece, které ustanovili judští králové, (aby pálili) oběti na návrších v judských městech a v okolí Jeruzaléma, a ty, kdo obětovali Baalovi, slunci, měsíci, (hvězdám zvěrokruhu) a celému nebeskému zástupu. ⁶Vynesl Ašeru z Hospodinova domu ven za Jeruzalém do údolí Kidrónu, spálil ji v údolí Kidrónu, rozdrtil na prach a její prach hodil na hroby (obyčejných lidí.) ⁷Strhl také domy chrámových smilníků, které byly v Hospodinově domě, kde ženy tkaly stany pro Ašeru. ⁸Přivedl všechny kněze z judských měst a znečistil návrší, kde kněží pálili oběť, od Geby až po Beer-šebu. Strhl též návrší bran u vchodu do brány velitele města Jóšuy, nalevo, když se vchází do městské brány. ²¹Král přikázal všemu lidu: Slavte Velikonoce Hospodinu, svému Bohu, jak je zapsáno v této knize smlouvy. ²²Takové Velikonoce se totiž neslavily ode dnů soudců, kteří soudili Izrael, a ani po všechny dny králů izraelských i králů judských. ²³Ale v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše se slavily takové Velikonoce Hospodinu v Jeruzalémě. ²⁴Také ty, kdo vyvolávají duchy zemřelých, a věštce, domácí bůžky, bůžky a všechny ohavné modly, které byly vidět v judské zemi a v Jeruzalémě, Jóšijáš vyhladil, aby naplnil slova zákona, zapsaná v knize, kterou našel kněz Chilkijáš v Hospodinově domě. ²⁵Před ním nebyl takový král, který by se obrátil k Hospodinu celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou zcela podle Mojžíšova zákona, a ani po něm nepovstal jemu podobný.

2 K 4, 1-12

¹Když tedy máme tuto službu podle milosrdenství, kterého se nám dostalo, neochabujeme, ²ale odřekli jsme se věcí ukrývaných kvůli hanbě a nepočínáme si chytrácky ani nepřekrucujeme slovo Boží, nýbrž zjevováním pravdy se představujeme každému lidskému porozumění před Bohem. ³Je-li však naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří hynou. ⁴Jim, nevěřícím, bůh tohoto věku oslepil myšlení, aby jim nevzešlo světlo (evangelia slávy) Krista, jenž je obrazem Božím. ⁵Neboť nehlásáme sami sebe, nýbrž Ježíše Krista, Pána, a sebe jako vaše otroky pro Ježíše. ⁶Neboť Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ zazářil v našich srdcích, (aby osvítil lidi poznáním) Boží slávy v osobě Ježíše Krista. ⁷Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla (z Boha), a ne z nás. ⁸Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; ⁹jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. ¹⁰Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. ¹¹Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. ¹²Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.