dnes (2022-07-29)
předchozí < den (2020-07-11) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 11. červenec 2020, Sobota před 15. nedělí v mezidobí A

Kalendarium

Benedikt (kol. 480-547), zakladatel řádu benediktinů, otec západního mnišství v roce 1964 prohlášen za patrona Evropy. Zemřel 21. března, 11. červenec je den slavnostního přenesení jeho ostatků.

Popis lekcionáře

15. neděle v mezidobí A
Nedělní evangelium (Mt 13, 1-9.18-23) obsahuje podobenství o rozsévači a jeho výklad. Některá zrna přinášejí užitek, některá ne. Tematicky s tím souvisí 2. čtení (Ř 8, 1-11) kde zákon Ducha vede k životu, zákon těla ke smrti.
1. čtení (Gn 25, 19-34) o narození Ezaua a Jákoba a získání prvorozenství Jákobem je pokračováním řady důležitých čtení z Pentateuchu o nedělích.

SZ čtení dnů před nedělí se věnují reflexí stopy Jákoba v různých biblických knihách. Ve čtvrtek (Ex 3, 1-6): „Já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův“ (Ex 3,6). V pátek (Dt 32, 1-10): „… Jákob jeho dědičným dílem“ (Dt 32,9). V sobotu (Iz 2, 1-4): „ … Vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova“ (Iz 2,3).
NZ čtení čtvrtku (Ř 2, 12-16) a pátku (Ř 15, 14-21) vytváří kontext nedělnímu 2. čtení. Sobotní evangelium (J 12, 44-50) připravuje na nedělní 2. čtení a evangelium: „…jeho přikázání je věčný život“ (J 12,50).

SZ čtení po neděli pokračují svědectvím o Jákobově a Ezauově odkazu v prorockých knihách. V pondělí (Mi 1, 1-5), v úterý (Jr 49, 7-11), ve středu (Ab 15-21).
NZ čtení pondělí (1 Te 4, 1-8) a úterý (Ef 4,17 – 5,2) ukazují na kontrast mezi dosavadním způsobem života a životem podle Krista – téma nedělního evangelia a 2. čtení. Středeční evangelium (Mt 13, 10-17) obsahuje prostřední pasáž nedělního evangelia, která byla v neděli vynechána.

Sobota před 15. nedělí v mezidobí A

Ž 119, 105-112

¹⁰⁵Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. ¹⁰⁶Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. ¹⁰⁷Byl jsem velmi pokořen, Hospodine, obživ mě podle svého slova. ¹⁰⁸Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! ¹⁰⁹Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám. ¹¹⁰Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. ¹¹¹Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. ¹¹² Uložil jsem si v srdci, že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.

Iz 2, 1-4

¹Slovo, které Izajáš, syn Amósův, viděl o Judsku a Jeruzalému: ²I stane se v posledních dnech, že hora Hospodinova domu bude pevně stát jako přední z hor a bude vyvýšena nade všechna návrší. Budou k ní proudit všechny národy ³a mnozí lidé přijdou a řeknou: Pojďte a vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás vyučovat podle svých cest a budeme chodit po jeho stezkách. Neboť ze Sijónu vyjde zákon a Hospodinovo slovo z Jeruzaléma. ⁴A bude soudit mezi těmi národy a domlouvat mnohým lidem. I překují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože; národ proti národu nepozdvihne meč a už se nebudou učit boji.

J 12, 44-50

⁴⁴Ježíš zvolal: „Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale v toho, kdo mne poslal. ⁴⁵A kdo vidí mne, vidí toho, kdo mne poslal. ⁴⁶Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě. ⁴⁷A jestli někdo uslyší má slova, a nezachová je, já ho nesoudím. Nepřišel jsem, abych svět soudil, ale abych svět zachránil. ⁴⁸Kdo mne odmítá a nepřijímá moje slova, má svého soudce. Slovo, které jsem pověděl, to ho bude soudit v poslední den. ⁴⁹Neboť já jsem nemluvil sám ze sebe, ale Otec, který mne poslal, ten mi dal příkaz, co mám říci a co promluvit. ⁵⁰A vím, že jeho přikázání je věčný život. Co tedy já mluvím, mluvím tak, jak mi pověděl Otec.“