dnes (2022-08-27)
předchozí < den (2020-05-20) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 20. květen 2020, Středa po 6. neděli velikonoční A

Kalendarium

Edmund Schlink (1903-1984), ekumenický teolog a organizátor ekumenické práce, zakladatel prvního ekumenického univerzitního institutu v Heidelbergu.

Popis lekcionáře

6. neděle velikonoční A
Společný tématem nedělních textů je život. V evangeliu (J 14, 15-21), které je součástí Ježíšovy řeči na rozloučenou, čteme: „…já žiji a také vy budete žít.“ (J 14,19). V 1. čtení (Sk 17, 22-31) káže Pavel na Areopagu: „on dává všem život, dech i všechno“ (Sk 17,25) i „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme“ (Sk 17,28). Ve 2. čtení (1 P 3, 13-22) stojí o Kristu: „V těle byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen.“ (1 P 3,18). Zároveň zmiňuje archu, která zachránila životy Noeho rodiny a je předobrazem křtu.

SZ čtení všedních dní před nedělí si všímají záchrany života v arše. Ve čtvrtek Gn 6, 5-22, v pátek Gn 7, 1-24 a v sobotu Gn 8, 13-19.
NZ čtení ve čtvrtek (Sk 27, 1-12) a navazující v pátek (Sk 27, 13-37) popisují záchranu Pavla a jeho spolucestujících v jiné lodi. Evangelium v sobotu (J 14, 27-29) připravuje na evangelium nedělní.

Texty v pondělí navazují na čtení před nedělí. SZ (Gn 9, 8-17) popisuje smlouvu Hospodina s Noem doprovázenou duhou. NZ (Sk 27, 39-44) záchranu Pavla při ztroskotání.
V úterý líčí SZ čtení (Dt 5, 22-33) smlouvu s Hospodinem „abyste zůstali naživu, bylo vám dobře a dožili jste se mnoho dní…“ (Dt 5,33) NZ list (1 P 3, 8-12) doporučuje: „kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk od zlého…“ (1 P 3,10)
Středeční texty navazují na nedělní evangelium a všímají si odcházení Mojžíše (Dt 31, 1-13) a Ježíše (J 16, 16-24). Jsou přípravou za zítřejší slavnost Nanebevstoupení Páně.

Středa po 6. neděli velikonoční A

Ž 93

¹Hospodin kraluje! Oděl se důstojností! Oděl se Hospodin, silou se opásal! Ano i svět stojí pevně, nezhroutí se. ²Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti! ³Pozdvihly proudy, Hospodine, pozdvihly proudy svůj hlas, zvedají proudy své vlnobití! ⁴Nad majestátný hukot mnohých vod, nad mořský příboj je majestátný Hospodin na výšině. ⁵Tvá svědectví jsou naprosto spolehlivá. Hospodine, tvému domu sluší svatost po dlouhé časy.

Dt 31, 1-13

¹Mojžíš šel a pověděl tato slova celému Izraeli. ²Řekl jim: Je mi dnes sto dvacet let, nemohu již vycházet a vcházet a Hospodin mi řekl: Nepřejdeš přes tento Jordán. ³Hospodin, tvůj Bůh, půjde před tebou; on před tebou vyhladí tyto národy a obsadíš je. Jozue půjde před tebou, jak řekl Hospodin. ⁴Hospodin s nimi učiní to, co učinil s emorejskými králi Síchonem a Ógem a s jejich zemí, když je vyhladil. ⁵Až vám je Hospodin vydá, naložte s nimi zcela podle příkazu, který jsem vám dal. ⁶Posilněte se a buďte odvážní. Nebojte se a nemějte z nich strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, půjde s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí tě. ⁷Potom Mojžíš zavolal Jozua a před očima celého Izraele mu řekl: Posilni se a buď odvážný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o které Hospodin přísahal jejich otcům, že jim ji dá. Ty jim ji dáš do dědictví. ⁸Hospodin půjde před tebou, on bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě. Neboj se a neděs. ⁹Mojžíš zapsal tento zákon a dal ho kněžím, synům Léviho, kteří nosí truhlu Hospodinovy smlouvy, a všem izraelským starším. ¹⁰Mojžíš jim přikázal: Po sedmi letech, v určený čas roku prominutí dluhu, při svátku stánků, ¹¹když se celý Izrael přijde ukázat před Hospodinem, tvým Bohem, na místě, které vyvolí, čti tento zákon před celým Izraelem. ¹²Shromáždi lid, muže, ženy, malé děti i příchozího, který je ve tvých branách, aby poslouchali a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona. ¹³Také jejich synové, kteří ho neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete naživu v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.

J 16, 16-24

¹⁶„Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uvidíte, protože odcházím k Otci.“ ¹⁷Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamená to, co nám říká: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘ a ‚Odcházím k Otci‘?“ ¹⁸Říkali: „Co znamená to, co říká. ‚Zanedlouho‘? Nevíme, co mluví.“ ¹⁹Ježíš poznal, že se ho na to chtěli ptát, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: ‚Zanedlouho mě nespatříte a opět zanedlouho mě uvidíte‘? ²⁰Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; vy budete zarmouceni, ale váš zármutek se změní v radost. ²¹Žena, když rodí, má zármutek, protože přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná již na soužení pro radost, že se na svět narodil člověk. ²²Tak i vy nyní máte zármutek; opět vás však uvidím a vaše srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. ²³V té hodině se mě nebudete na nic ptát. Amen, amen, pravím vám: Jestliže o něco požádáte Otce v mém jménu, dá vám to. ²⁴Až dosud jste o nic nepožádali v mém jménu; žádejte a dostanete, aby vaše radost byla úplná.“