dnes (2022-07-23)
předchozí < den (2020-04-19) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 19. duben 2020, 2. neděle velikonoční A

Kalendarium

Filip Melanchthon (1497-1560), německý reformátor, blízký Lutherův spolupracovník, autor Augsburské konfese (1530).

Popis lekcionáře

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia - z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce A jsou vzata z 1. listu Petrova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny.

2. neděle velikonoční
Spojujícím článkem nedělních čtení je sloveso vidět, resp. nevidět v souvislosti s vírou. Evangelium o (ne)věřícím Tomášovi (J 20, 19-31) vrcholí slovy: „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“ (J 20,29). V 1. čtení (Sk 2, 14a.22-32) Petr zmiňuje ve svatodušním kázání Davida, který „viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání“ (Sk 2,31). 2. čtení (1 P 1, 3-9) říká: „Ač jste ho neviděli, milujete ho; ačkoli ho ani nyní nevidíte, věříte v něho“ (1 P 1,8)

SZ čtení všedních dní předcházejících neděli jsou vybrána z Velepísně, která je v židovstvu (od středověku) svátečním svitkem Paschy. Ve čtvrtek Pís 2, 8-15, v pátek Pís 5,9 – 6,3 a v sobotu Pís 8, 6-7.
NZ spojuje navzájem (i s nedělním evangeliem) zkušenost zjevení Zmrtvýchvstalého. Ve čtvrtek (Ko 4. 2-5): „o tajemství Kristovu, pro něž jsem také spoután, abych je učinil zjevným…“ (Ko 4, 3-4), v pátek (1 K 15, 1-11): „zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. Dále se zjevil více než pěti stům bratří…“ (1 K 15, 5-6), v sobotu (J 20, 11-20) zjeveni Marii Magdalské.

SZ čtení dní po neděli se věnují viditelným znamením božího působení. V pondělí (Sd 6, 36-40) Gedeonovu rounu. V úterý (Jon 1, 1-17) a středu (Jon 2, 1-10) znamením proroka Jonáše, který byl „v břiše té ryby tři dny a tři noci“ (Jon 1,17 a 2,1).
NZ čtení pondělka (1 K 15, 12-20) a úterka (1 K 15, 19-28) navazují na páteční čtení. Kristovo zmrtvýchvstání je znamením našeho vzkříšení. Středeční evangelium (Mt 12, 38-42) je novozákonní reflexí proroctví Jonášova.

2. neděle velikonoční A

Sk 2, 14a.22-32

¹⁴Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: ²²„Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, muže dosvědčeného vám od Boha mocnými činy, divy a znameními, které Bůh uprostřed vás skrze něho učinil, jak sami víte, ²³tohoto muže, vydaného podle ustanoveného úradku a předzvědění Božího, jste skrze ruce bezbožníků přibili na kříž a odstranili. ²⁴Ale Bůh ho vzkřísil, zprostiv ho bolestí smrti, protože nebylo možné, aby byl od ní držen. ²⁵Neboť David o něm říká: ‚Viděl jsem Pána stále před sebou, neboť je po mé pravici, abych nezakolísal; ²⁶proto se mé srdce zaradovalo a můj jazyk se rozjásal, nadto i mé tělo bude přebývat v naději, ²⁷neboť nezanecháš mou duši v podsvětí, aniž dáš svému Svatému uvidět zkázu. ²⁸Oznámil jsi mi cesty života, naplníš mě radostí před svou tváří.‘ “ ²⁹„Muži bratři, o patriarchovi Davidovi vám mohu směle říci, že zemřel a byl pohřben a jeho hrob je mezi námi až do dnešního dne. ³⁰Byl to prorok a věděl, že se mu Bůh přísahou zavázal, že na jeho trůn posadí potomka z jeho beder. ³¹ viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání, když řekl, že jeho duše nebyla zanechána v podsvětí a jeho tělo nevidělo zkázu. ³²Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.

Žalm 16

¹Chraň mě, Bože, neboť v tobě hledám útočiště. ²Řekni Hospodinu: Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné nemám. ³Co se týče svatých, kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké zalíbení. ⁴Bolesti si rozmnožují ti, kdo běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty. ⁵Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. ⁶ Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví. ⁷Budu dobrořečit Hospodinu, který mi radí. I v noci mě kázní mé svědomí. ⁸Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici, nepadnu. ⁹Proto se mé srdce raduje a má sláva jásá. I mé tělo bude přebývat v bezpečí, ¹⁰neboť mou duši nepřenecháš podsvětí; nedáš svému věrnému spatřit jámu. ¹¹Dáváš mi poznat stezku života, hojnost radosti je tvá přítomnost, ve tvé pravici je věčné blaho.

1 P 1, 3-9

³Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás podle svého velikého milosrdenství znovu zplodil k živé naději vzkříšením Ježíše Krista z mrtvých, ⁴k dědictví nezničitelnému, neposkvrněnému a nevadnoucímu, uchovávanému v nebesích pro vás, ⁵kteří jste mocí Boží střeženi skrze víru k záchraně, která je připravena. aby byla zjevena v posledním čase. ⁶Proto jásáte, i když jste nyní nakrátko, je-li to nutné, zarmouceni rozličnými zkouškami, ⁷aby osvědčenost vaší víry, vzácnější než pomíjející zlato, jež je zkoušeno ohněm, byla nalezena k chvále, slávě a cti při zjevení Ježíše Krista. ⁸ Ač jste ho neviděli, milujete ho; ačkoli ho ani nyní nevidíte, věříte v něho a jásáte nevýslovnou radostí, plnou slávy. ⁹docházejíce cíle své víry, záchrany duší.

J 20, 19-31

¹⁹Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ ²⁰ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána. ²¹ Ježíš jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“ ²² Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého. ²³Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. “ ²⁴Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel. ²⁵Ostatní učedníci mu říkali: „ Viděli jsme Pána.“ On jim však řekl: „Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím. “ ²⁶Po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi. Postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“ ²⁷Potom řekl Tomášovi: „Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ ²⁸Tomáš mu odpověděl slovy: „Můj Pán a můj Bůh.“ ²⁹Ježíš mu řekl: „Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ ³⁰Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. ³¹Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.