dnes (2022-08-21)
předchozí < den (2020-04-26) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 26. duben 2020, 3. neděle velikonoční A

Kalendarium

Tertullián (+ po 220), severoafrický křesťanský spisovatel s právnickým vzděláním, je považován za zakladatele latinské teologické tradice, na sklonku života se přidal k sektě montanistů.
Roku 1977 přijal papež 26. dubna ve Vatikáně poprvé primase anglikánského společenství

Popis lekcionáře

3. neděle velikonoční
Nedělní evangelium (L 24, 13-35) popisuje Ježíšovo setkání se dvěma učedníky jdoucími do Emauz, kde se jim dal, v rámci jídla, poznat. Říkali si: „což nám srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil“ (L 24,32). Podobně jako v 1. čtení (Sk 2, 14a.36-41) byli posluchači Petrova kázání „hluboce zasaženi v srdci“. Vnitřní poznání Krista, který „byl poznán před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás“ (1 P 1,20) je zmíněno i v 2. čtení (1 P 1, 17-23).

Přípravou na poznání Krista se zabývají SZ texty čtvrtku (Iz 25, 1-5) „plány odedávna připravené, jisté a pravé“ (Iz 25,1) i pátku (Iz 26, 1-4) „Bůh připravil záchranu…“ (Iz 26,1). Stejně tak NZ texty ve čtvrtek (1 P 1, 8b-12) „tuto záchranu horlivě hledali… proroci, kteří prorokovali a milosti pro vás připravené“ (1 P 1,10), a navazující text v pátek (1 P 1, 13-16) „ (milost)… je vám přinášena“ (1 P 1,13).
V sobotu navíc přistupuje téma hostiny. V SZ čtení (Iz 25, 6-9) „Hospodin zástupů uspořádá … na této hoře hostinu…“ (Iz 25,6). V evangeliu (L 14, 12-14) Ježíš říká: „Když pořádáš hostinu, zvi chudé…“ (L 14,13)

Tematika Hospodinovy hostiny se objevuje i u čtení po neděli. SZ text pondělí (Gn 18, 1-14) je o návštěvě tří mužů u Abrahama, v úterý (Př 8,32 – 9,6) vybízí Moudrost: „Pojďte a jezte z mého pokrmu…“ (Př 9,5), ve středu (Ex 24, 1-11) oslava po obdržení Zákona: „ačkoli spatřili Boha, jedli a pili.“ (Ex 24,11). I
evangelium ve středu (J 21, 1-14) píše o poznání Ježíše při rybolovu a jídle s ním. NZ texty pondělí (1 P 1, 23-25) a úterý (1 P 2, 1-3) bezprostředně navazují na nedělní 2. čtení.

3. neděle velikonoční A

Sk 2, 14a.36-41

¹⁴Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: ³⁶Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem. “ ³⁷Když to uslyšeli, byli hluboce zasaženi v srdci a řekli Petrovi i ostatním apoštolům: „Co máme dělat, muži bratři?“ ³⁸Petr jim řekl. „ Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého. ³⁹Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“ ⁴⁰A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ ⁴¹Ti, kteří radostně přijali jeho slovo, byli pokřtěni a toho dne bylo přidáno asi tři tisíce duší.

Ž 116, 1-4.12-19

¹Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby, ²naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat. ³Omotaly mě provazy smrti, dolehla na mě tíseň podsvětí, postihlo mě soužení a žal. ⁴Vzývám však Hospodinovo jméno. Ach, Hospodine, zachraň mou duši! ¹²Jak se odvděčím Hospodinu za všechno jeho dobrodiní vůči mně? ¹³Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. ¹⁴Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. ¹⁵Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných. ¹⁶Ach, Hospodine, jsem tvůj otrok, tvůj otrok, syn tvé otrokyně; tys mi rozvázal pouta. ¹⁷Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. ¹⁸Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, ¹⁹v nádvořích Hospodinova domu, ve tvém středu, Jeruzaléme. Haleluja!

1 P 1, 17-23

¹⁷Jestliže vzýváte jako Otce toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho skutků, prožijte v bázni čas svého přebývání v cizině. ¹⁸Víte, že ze svého marného způsobu života, zděděného po otcích, jste byli vykoupeni ne pomíjejícími věcmi, stříbrem nebo zlatem, ¹⁹nýbrž drahou krví Krista jako beránka bez vady a bez poskvrny. ²⁰ On byl předem poznán před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás, ²¹kteří skrze něho věříte v Boha, jenž ho probudil z mrtvých a dal mu slávu, takže vaše víra i naděje se upíná k Bohu. ²² Když jste poslušností pravdy skrze Ducha očistili své duše k bratrské lásce bez přetvářky, vroucně se navzájem milujte z čistého srdce. ²³Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.

L 24, 13-35

¹³A hle, téhož dne šli dva z nich do vesnice jménem Emaus, vzdálené sto šedesát stadií od Jeruzaléma, ¹⁴a rozmlouvali spolu o tom všem, co se přihodilo. ¹⁵A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. ¹⁶Ale jejich oči byly drženy, takže ho nepoznali. ¹⁷Řekl jim: „O jakých věcech to spolu cestou rozmlouváte? “ I zůstali stát zasmušilí. ¹⁸Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo pobývá v Jeruzalémě a nedověděl se, co se v něm v těchto dnech stalo!“ ¹⁹I řekl jim: „Co to je?“ Oni mu řekli: „To s Ježíšem Nazaretským, který byl muž prorok mocný v činu i slově před Bohem i přede vším lidem; ²⁰jak ho velekněží a naši vládci vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho. ²¹My jsme však doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale přes to všechno je to už třetí den od toho, kdy se to stalo. ²²Některé z našich žen nás však ohromily. Byly zrána u hrobky, ²³a když nenalezly jeho tělo, přišly a říkaly, že měly dokonce vidění andělů, kteří řekli, že je živ. ²⁴A někteří z těch, kteří byli s námi, odešli k hrobce a nalezli vše tak, jak řekly i ženy, jeho však nespatřili.“ ²⁵A on jim řekl: „Ó nerozumní a zpozdilého srdce, abyste věřili tomu všemu, co mluvili proroci! ²⁶Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy?“ ²⁷A začal od Mojžíše a od všech proroků a vysvětlil jim ve všech Písmech to, co o něm bylo napsáno. ²⁸Přiblížili se k vesnici, kam šli, a on si počínal, jako by chtěl jít dál. ²⁹Oni však na něho naléhali slovy: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se již nachýlil.“ I vstoupil, aby s nimi zůstal. ³⁰A stalo se, když s nimi zaujal místo u stolu, že vzal chléb, požehnal, rozlomil a podával jim. ³¹Vtom se jim otevřely oči a poznali ho; ale on se pro ně stal neviditelným. ³²A řekli si spolu: „Což v nás srdce nehořelo, když k nám na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“ ³³A v tu hodinu vstali, vrátili se do Jeruzaléma a nalezli shromážděných těch jedenáct i ty, kteří byli s nimi, ³⁴a ti jim říkali, že Pán byl skutečně probuzen z mrtvých a ukázal se Šimonovi. ³⁵A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba.