dnes (2022-07-22)
předchozí < den (2020-04-18) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 18. duben 2020, Sobota velikonoční A

Kalendarium

Popis lekcionáře

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia - z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce A jsou vzata z 1. listu Petrova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny.

2. neděle velikonoční
Spojujícím článkem nedělních čtení je sloveso vidět, resp. nevidět v souvislosti s vírou. Evangelium o (ne)věřícím Tomášovi (J 20, 19-31) vrcholí slovy: „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“ (J 20,29). V 1. čtení (Sk 2, 14a.22-32) Petr zmiňuje ve svatodušním kázání Davida, který „viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání“ (Sk 2,31). 2. čtení (1 P 1, 3-9) říká: „Ač jste ho neviděli, milujete ho; ačkoli ho ani nyní nevidíte, věříte v něho“ (1 P 1,8)

SZ čtení všedních dní předcházejících neděli jsou vybrána z Velepísně, která je v židovstvu (od středověku) svátečním svitkem Paschy. Ve čtvrtek Pís 2, 8-15, v pátek Pís 5,9 – 6,3 a v sobotu Pís 8, 6-7.
NZ spojuje navzájem (i s nedělním evangeliem) zkušenost zjevení Zmrtvýchvstalého. Ve čtvrtek (Ko 4. 2-5): „o tajemství Kristovu, pro něž jsem také spoután, abych je učinil zjevným…“ (Ko 4, 3-4), v pátek (1 K 15, 1-11): „zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. Dále se zjevil více než pěti stům bratří…“ (1 K 15, 5-6), v sobotu (J 20, 11-20) zjeveni Marii Magdalské.

SZ čtení dní po neděli se věnují viditelným znamením božího působení. V pondělí (Sd 6, 36-40) Gedeonovu rounu. V úterý (Jon 1, 1-17) a středu (Jon 2, 1-10) znamením proroka Jonáše, který byl „v břiše té ryby tři dny a tři noci“ (Jon 1,17 a 2,1).
NZ čtení pondělka (1 K 15, 12-20) a úterka (1 K 15, 19-28) navazují na páteční čtení. Kristovo zmrtvýchvstání je znamením našeho vzkříšení. Středeční evangelium (Mt 12, 38-42) je novozákonní reflexí proroctví Jonášova.

Sobota velikonoční A

Žalm 16

¹Chraň mě, Bože, neboť v tobě hledám útočiště. ²Řekni Hospodinu: Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné nemám. ³Co se týče svatých, kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké zalíbení. ⁴Bolesti si rozmnožují ti, kdo běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty. ⁵Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. ⁶ Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví. ⁷Budu dobrořečit Hospodinu, který mi radí. I v noci mě kázní mé svědomí. ⁸Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici, nepadnu. ⁹Proto se mé srdce raduje a má sláva jásá. I mé tělo bude přebývat v bezpečí, ¹⁰neboť mou duši nepřenecháš podsvětí; nedáš svému věrnému spatřit jámu. ¹¹Dáváš mi poznat stezku života, hojnost radosti je tvá přítomnost, ve tvé pravici je věčné blaho.

Pís 8, 6-7

⁶Chovej mne jak pečetidlo u srdce, měj mě jako pečetítko při ruce. Vždyť láska je silná jako smrt, žárlivost jako záhrobí tvrdá, žár její žárem ohně zhrdá. ⁷Tu lásku neuhasí velká voda, odplavit ji nedokáže dravý proud. Byť by kdo za lásku dával vše, co má, vypadal by jak prostoduchý bloud.

J 20, 11-20

¹¹Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu ¹²a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou. ¹³A ti jí řekli: „Ženo, proč pláčeš?“ Řekla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ ¹⁴ Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš. ¹⁵Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.“ ¹⁶Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: „Rabbuni“, což znamená ‚Učiteli‘. ¹⁷Ježíš jí řekl: „Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke svému Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: ‚Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu.‘“ ¹⁸Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: „ Viděla jsem Pána“, a oznámila jim to, co jí řekl. ¹⁹Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ ²⁰ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána.