dnes (2022-07-29)
předchozí < den (2020-04-11) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 11. duben 2020, Den spočinutí Páně v hrobě ABC (Bílá sobota, nikoli vigilie)

Kalendarium

Pierre Teilhard de Chardin (1881-1955), francouzský jezuitský teolog, filozof a přírodovědec, ve svém díle usiloval o syntézu teologie a přírodních věd.

Popis lekcionáře

Velikonoční Triduum utrpení, smrti, přebývání v hrobě a zmrtvýchvstání Ježíše Krista vzniklo v Jeruzalémě ve druhé polovině 4. století. Na základě dobových pramenů je možné rekonstruovat průběh jeho slavení včetně biblických textů, které byly čteny. Jeruzalémské slavení, odehrávající se na místech, kde se vyvrcholení Ježíšova života událo, se stalo vzorem slavení ostatních církví Východu i Západu.
Současný ekumenický lekcionář Tridua vychází z římského. Odchylky nejsou velké. Některá čtení jsou o několik veršů doplněna, některá čtení mají alternativy. Vstupem do Tridua je liturgie připomínající ustanovení večeře Páně slavená ve čtvrtek večer. V pátek odpoledne či večer se vzpomíná na utrpení Páně a jeho smrt na kříži při liturgii, která již podle starověké tradice neobsahuje večeři Páně. Navíc, oproti římské praxi, je zařazena možnost liturgie na Bílou sobotu dopoledne (bez večeře Páně - den spočinutí Páně v hrobě). Triduum vrcholí vigilií velikonoční neděle, slavenou v noci ze soboty na neděli.

Den večeře Páně (Zelený čtvrtek) 1. čtení (Ex 12, 1-4.[5-10].11-14) popisuje ustanovení pesachové hostiny. 2. čtení (1 K 11, 23-26) nejstarší známé ustanovení hostiny Páně. Evangelium (J 13, 1-17.31b-35) Janovu verzi večeře na rozloučenou, při které Ježíš umývá učedníkům nohy.

Den utrpení Páně (Velký pátek) 1. čtení (Iz 52,13 – 53,12) je 4. písní o božím služebníkovi. 2. čtení z listu Židům o Kristu – veleknězi je možné vybrat ze dvou variant: bud Žd 10, 16-25, nebo Žd 4, 14-16. Pašije jsou navrženy podle Jana (J 18,1 – 19,42)

Den spočinutí Páně v hrobě (Bílá sobota, nikoli vigilie) 1. čtení (Jb 14, 1-14) klade otázku: „Zemře-li muž, ožije snad opět?“ (Jb 14,14). V jiné variantě 1. čtení (Pl 3, 1-9.19-24) stojí: „Způsobil, že bydlím v temnotách jako dávno zemřelí.“ (Pl 3,6) 2. čtení (1 P 4, 1-8) obsahuje: „Vždyť proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby žili podle Boha v Duchu…“ (1 P 4,6). Evangelium popisuje Ježíšův pohřeb ve dvou variantách. Buď Mt 27, 57-66 nebo J 19, 28-42.

Zmrtvýchvstání Páně – vigilie
Gn 1, 1-2.4a stvoření světa podle kněžského kodexu
Gn 7, 1-5.11-18; 8, 6-18; 9, 8-13 potopa
Gn 22, 1-18 obětování Izáka
Ex 14, 10-31; 15, 20-21 průchod Rákosovým mořem – klíčový text vigilie
Iz 55, 1-11 pojďte k vodám
Bar 3, 9-15.32 – 4,4 opustil jsi pramen moudrosti nebo Př 8, 1-8.19-21; 9, 4b-6 chvála moudrosti
Ez 36, 24-28 srdce z masa
Ez 37, 1-14 suché kosti
Sof 3, 14-20 výskej, dcero siónská
Ř 6, 3-11 křest ve smrt i vzkříšení
Mt 28, 1-10 prázdný hrob

Zmrtvýchvstání Páně – ve dne Během velikonoční doby je zvykem, podle staré tradice, na místo SZ čtení číst ze Skutků. Ekumenický lekcionář tuto zásadu drží, ale zároveň nabízí alternativu.
Jako 1. čtení (Sk 10, 34-43) se čte letniční kázání Petrovo o Ježíšově životě se zřetelem k jeho zmrtvýchvstání. SZ alternativa (Iz 25, 6-9) obsahuje: "Navždy pohltí smrt a Panovník Hospodin sestře slzy z každé tváře." 2. čtení (1 K 15, 1-11) obsahuje jedno z nejstarších vyznání víry: "Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem." Může být nahrazeno perikopou Sk 10, 34-43, pokud nebyla čtena jako 1. čtení. Evangelium obsahuje svědectví o prázdném hrobě bud z Jana (J 20, 1-18) či Marka (Mk 16, 1-8). V řadě detailů se verze liší. Např. u Marka odchází Ježíš do Galileje, u Jana zůstává v Jeruzalémě, u Marka přichází ženy ke hrobu když vyšlo slunce, u Jana ještě za tmy, atd.

Zmrtvýchvstání Páně – večer
Této denní hodině odpovídá evangelium o cestě učedníkům do Emauz (24, 13-49). Doplňují jej sváteční texty: 1. čtení (Iz 25, 6-9) „Toto je Hospodin, na něhož jsme očekávali, jásejme a radujme se v jeho záchraně“ (Iz 25,9). 2. Čtení (1 K 5, 6b-8) „Slavme tedy svátek… s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy“ (1 K 5, 8)

Den spočinutí Páně v hrobě ABC (Bílá sobota, nikoli vigilie)

1. čtení Jb 14, 1-14

¹Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem. ²Jako květ vzchází a uvadá, prchá jako stín a trvání nemá. ³Ano, na takového otvíráš své oči a chceš mě přivést na soud se sebou. ⁴Kdo učiní z nečistého čisté? Nikdo. ⁵Jestliže jsou určeny jeho dny, počet jeho měsíců je u tebe; jeho hranice jsi ustanovil a nepřekročí je. ⁶Odhlédni od něj, ať si odpočine, dokud si neoblíbí svůj den jako najatý dělník. ⁷Vždyť pro strom je naděje: Jestliže bude vyťat, zase obrazí, jeho ratolest nepřestane růst. ⁸I kdyby jeho kořen v zemi zestárl a jeho pařez odumřel v hlíně, ⁹jen ucítí vodu, vypučí a vydá ratolesti jako mladý štěp. ¹⁰Avšak muž zemře a bezvládně leží; člověk vydechl naposled a kde je mu konec? ¹¹Vody z jezera zmizely, řeka se vsákne a vyschne. ¹²Tak i muž ulehl a nevstane až do zániku nebes. Neprocitnou a neprobudí se ze svého spánku. ¹³Kéž se stane, že mě schováš v podsvětí, skryješ mě, než se odvrátí tvůj hněv; určíš pro mě lhůtu a pak se na mě rozpomeneš. ¹⁴Zemře-li muž, ožije snad opět? Všechny dny mé povinné služby budu očekávat, dokud nepřijde mé vystřídání.

nebo Pláč 3, 1-9.19-24

³Jen proti mně obrací znovu a znovu svou ruku, celý den. ⁴Nechal chřadnout mé tělo a mou kůži, rozlámal mé kosti. ⁵Oblehl mě a obklopil jedem a těžkostmi. ⁶Způsobil, že bydlím v temnotách jako dávno zemřelí. ⁷Zazdil mě, abych nemohl vyjít, obtížil mě bronzovým řetězem. ⁸I když volám a křičím o pomoc, zadržuje mou modlitbou. ⁹Moje cesty zazdil tesanými kameny, zkazil moje stezky. ¹⁹Pamatuj na mé soužení a mé bezdomovství, na pelyněk a jed. ²⁰Má duše na to stále pamatuje a klesá ve mně. ²¹To si připomínám v mysli, proto mám naději. ²²Je to Hospodinovo milosrdenství, že jsme nezahynuli, neboť nepominulo jeho slitování. ²³Je nová každé ráno, tvá věrnost je velká. ²⁴Mým podílem je Hospodin, říká má duše, proto v něm mám naději.

Žalm 31, 2-5.16-17

²V tobě, Hospodine, hledám útočiště; kéž nejsem nikdy zahanben. Vytrhni mě pro svou spravedlnost! ³Nakloň ke mně své ucho, rychle mě vysvoboď, buď mi pevnou skálou, opevněným domem, abys mě zachránil. ⁴Neboť ty jsi má skála a má tvrz! Pro své jméno mě tedy veď a posiluj! ⁵Vyveď mě z léčky, kterou mi nastražili. Vždyť tys má záštita! ¹⁶Mé časy jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují! ¹⁷Rozjasni svou tvář nad svým otrokem, zachraň mě svým milosrdenstvím!

2. čtení 1 P 4, 1-8

¹Když tedy Kristus za nás trpěl v těle, i vy se vyzbrojte týmž smýšlením, totiž že ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem, ²abyste po zbývající čas života v těle již nežili podle lidských žádostí, nýbrž podle Boží vůle. ³Dost již zajisté na tom, že jste v uplynulém čase života vykonávali vůli pohanů, když jste žili v bezuzdnostech, v žádostech, v opilství,v hýření, v pitkách a v nedovoleném uctívání model. ⁴Proto se diví, že s nimi neběháte do téhož proudu prostopášnosti, a urážejí vás. ⁵Ti vydají počet tomu, kdo je připraven soudit živé i mrtvé. ⁶Vždyť proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby žili podle Boha v Duchu, ačkoli byli podle lidí v těle odsouzeni. ⁷Konec všeho se přiblížil. Staňte se tedy rozvážnými a střízlivými k modlitbám. ⁸Především k sobě mějte vroucí lásku, neboť láska přikrývá množství hříchů.

Evangelium Mt 27, 57-66

⁵⁷Když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který se také sám stal Ježíšovým učedníkem. ⁵⁸Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát rozkázal, aby mu to tělo vydali. ⁵⁹Josef tělo vzal, zavinul je do čistého plátna ⁶⁰a položil je do své nové hrobky, kterou vytesal ve skále. Pak ke vchodu do hrobky přivalil veliký kámen a odešel. ⁶¹Byla tam Marie Magdalská a ta druhá Marie a seděly naproti hrobu. ⁶²Nazítří, to je po přípravě na svátek, se u Piláta shromáždili velekněží a farizeové ⁶³a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že onen svůdce ještě za svého života řekl: ‚Po třech dnech vstanu.‘ ⁶⁴Rozkaž tedy, ať je do třetího dne hrob zajištěn, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: ‚Vstal z mrtvých.‘ A bude poslední blud horší než ten první.“ ⁶⁵Pilát jim řekl: „Máte stráž. Jděte a zabezpečte to, jak umíte.“ ⁶⁶Oni pak šli a zabezpečili hrob tak, že zapečetili kámen a postavili k němu stráž.

nebo J 19, 38-42

³⁸Josef z Arimatie, který byl Ježíšovým učedníkem -- ale ze strachu před Židy tajným -- požádal Piláta, aby směl odnést Ježíšovo tělo. A Pilát svolil. Šel tedy a sňal jeho tělo. ³⁹Přišel také Nikodém, který k němu poprvé přišel v noci, a nesl asi sto liber směsi myrhy a aloe. ⁴⁰Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli je s těmi vonnými věcmi do lněných pláten, jak je to u Židů při pohřbu zvykem. ⁴¹Na tom místě pak, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován. ⁴²Tam kvůli židovskému dni přípravy Ježíše položili, neboť hrob byl blízko.