dnes (2022-08-05)
předchozí < den (2020-04-17) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 17. duben 2020, Pátek velikonoční A

Kalendarium

Max Joseph Metzger (1887-1944), katolický kněz, průkopník ekumenismu (hnutí Una Sancta), za své pacifistické názory byl nacisty zatčen a popraven.

Popis lekcionáře

Evangelia 1.-3. neděle velikonoční si všímají setkání učedníků se Zmrtvýchvstalým. 4. neděle je věnována Dobrému pastýři. Evangelia 5.-7. neděle čerpají z Janova evangelia - z Ježíšovy řeči na rozloučenou a Velekněžské modlitby. Novozákonní čtení 2.-7. neděle velikonoční v roce A jsou vzata z 1. listu Petrova. Perikopy tohoto listu, které nejsou využity o nedělích, jsou zařazeny v některé všední dny.

2. neděle velikonoční
Spojujícím článkem nedělních čtení je sloveso vidět, resp. nevidět v souvislosti s vírou. Evangelium o (ne)věřícím Tomášovi (J 20, 19-31) vrcholí slovy: „Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili“ (J 20,29). V 1. čtení (Sk 2, 14a.22-32) Petr zmiňuje ve svatodušním kázání Davida, který „viděl do budoucnosti a promluvil o Kristově zmrtvýchvstání“ (Sk 2,31). 2. čtení (1 P 1, 3-9) říká: „Ač jste ho neviděli, milujete ho; ačkoli ho ani nyní nevidíte, věříte v něho“ (1 P 1,8)

SZ čtení všedních dní předcházejících neděli jsou vybrána z Velepísně, která je v židovstvu (od středověku) svátečním svitkem Paschy. Ve čtvrtek Pís 2, 8-15, v pátek Pís 5,9 – 6,3 a v sobotu Pís 8, 6-7.
NZ spojuje navzájem (i s nedělním evangeliem) zkušenost zjevení Zmrtvýchvstalého. Ve čtvrtek (Ko 4. 2-5): „o tajemství Kristovu, pro něž jsem také spoután, abych je učinil zjevným…“ (Ko 4, 3-4), v pátek (1 K 15, 1-11): „zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. Dále se zjevil více než pěti stům bratří…“ (1 K 15, 5-6), v sobotu (J 20, 11-20) zjeveni Marii Magdalské.

SZ čtení dní po neděli se věnují viditelným znamením božího působení. V pondělí (Sd 6, 36-40) Gedeonovu rounu. V úterý (Jon 1, 1-17) a středu (Jon 2, 1-10) znamením proroka Jonáše, který byl „v břiše té ryby tři dny a tři noci“ (Jon 1,17 a 2,1).
NZ čtení pondělka (1 K 15, 12-20) a úterka (1 K 15, 19-28) navazují na páteční čtení. Kristovo zmrtvýchvstání je znamením našeho vzkříšení. Středeční evangelium (Mt 12, 38-42) je novozákonní reflexí proroctví Jonášova.

Pátek velikonoční A

Žalm 16

¹Chraň mě, Bože, neboť v tobě hledám útočiště. ²Řekni Hospodinu: Pane, ty jsi mé dobro, mimo tebe žádné nemám. ³Co se týče svatých, kteří jsou na zemi: Ti jsou vznešení. Mám v nich velké zalíbení. ⁴Bolesti si rozmnožují ti, kdo běhají za jinými bohy. Těm jejich krvavé úlitby nepřinesu. Jejich jména si ani nevezmu na rty. ⁵Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. ⁶ Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví. ⁷Budu dobrořečit Hospodinu, který mi radí. I v noci mě kázní mé svědomí. ⁸Stále si stavím Hospodina před sebe. Když je mi po pravici, nepadnu. ⁹Proto se mé srdce raduje a má sláva jásá. I mé tělo bude přebývat v bezpečí, ¹⁰neboť mou duši nepřenecháš podsvětí; nedáš svému věrnému spatřit jámu. ¹¹Dáváš mi poznat stezku života, hojnost radosti je tvá přítomnost, ve tvé pravici je věčné blaho.

Pís 5,9 - 6,3

⁹Čím je tvůj milý nad jiné, ženo mnoha krás? Čím je tvůj milý nad jiné, že tak zapřísaháš nás? ¹⁰Můj milý, jiskrný a růžolící, znát je mezi statisíci. ¹¹Hlavu má jak z ryzího zlata, černé jak havran kučery jeho kadeří. ¹²Oči jeho nad vodními proudy holoubata v mléce umytá nad hojnou vodou sedí. ¹³Jeho líce záhon balzámový osetý kořením, co lilie rty jeho kanoucí myrhou tekutou. ¹⁴Ruce má jak válce zlaté osázené topazem. Jeho břicho vykládané slonovinou pokryto je safíry. ¹⁵Mramorové sloupy jeho stehna, na patkách zlata ryzího postaveny. Zjevem se Libanonu podobá, ušlechtilý jako ty cedry. ¹⁶Jeho ústa jsou přesladká a ve všem je přitažlivý. To je můj milý a to je můj druh, dcery Jeruzaléma. ¹Kampak tvůj milý šel, ty ženo mnoha krás? Kam se tvůj milý poděl, ať s tebou najdeme ho zas. ²Do zahrádky své sestoupil můj milý na záhony balzámové, v zahradách se pást, lilie nasbírat. ³Můj milý má mne, můj milý je můj. V liliích se pase.

1 K 15, 1-11

¹Připomínám vám, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, v němž stojíte ²a skrze něž jste i zachraňováni. držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval -- ledaže byste uvěřili nadarmo. ³Předal jsem vám především to, co jsem také sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, ⁴byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem, ⁵zjevil se Kéfovi a potom Dvanácti. ⁶Dále se zjevil více než pěti stům bratří najednou; většina z nich doposud žije, někteří však již zemřeli. ⁷Potom se zjevil Jakubovi a potom všem apoštolům. ⁸Naposledy ze všech, jako nedochůdčeti, zjevil se také mně. ⁹Neboť já jsem nejmenší z apoštolů; nejsem hoden nazývat se apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev. ¹⁰Boží milostí jsem to, co jsem. A jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní -- nikoli já, nýbrž Boží milost, která byla se mnou. ¹¹Ať už tedy já, nebo oni -- takto hlásáme a tak jste uvěřili.