dnes (2022-08-17)
předchozí < den (2020-03-18) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 18. březen 2020, Středa po 3. neděli v době postní A

Kalendarium

Cyril Jeruzalémský (asi 315-386), teolog a biskup v Jeruzalémě, jeho katecheze podávají důležité svědectví o názorech na křest a eucharistii, v roce 1882 prohlášen „učitelem církve“.

Popis lekcionáře

3. neděle v době postní A
Klíčovým textem této neděle je evangelium (J 4, 5-42) – o Samařance potkávací Ježíše u studny. Text byl zřejmě napsán jako katecheze a od starověku je čten v rámci přípravy na křest. Perikopa obsahuje několik navazujících témat ve více vrstvách:
voda k pití, o kterou Ježíš ženu žádá (v. 5-9)
„živá“ voda jako pramen k věčnému životu, kterou Ježíš nabízí ženě (v. 10-14)
uctívání Boha v Duchu a v pravdě není vázáno na místo, ale osobu mesiáše (v. 19-25)
Ježíš sám je tím od Boha poslaným mesiášem (v. 26.34-37)
žena Ježíši uvěřila a šíří tuto zvěst dál (v. 28-30.39-42)

Evangelium tematicky doplňují 1. čtení (Ex 17, 1-7) o vodě ze skály k napojení lidu na poušti; a 2. čtení (Ř 5, 1-11) které je oslavou víry.

Během tří dnů připravujících na neděli se čte na pokračování 16. kapitola 2. knihy Mojžíšovy popisující seslání many – ve čtvrtek Ex 16, 1-8; v pátek Ex 16, 9-21; v sobotu Ex 16, 27-36. Kapitola bezprostředně předchází nedělnímu 1. čtení.
NZ čtení, ve čtvrtek Ko 1, 15-23; v pátek Ef 2, 11-22 jsou oslavou Krista, skrze něhož nás Otec se sebou smířil. Sobotní evangelium (J 4, 1-6) popisuje kontext evangelia nedělního.

Čtení po neděli rozvíjí tematiku vody. Pondělní SZ čtení (Gn 24, 1-27) obsahuje příběh podobný nedělnímu evangeliu – Rebeka přijímá a napojí u studny Abrahamova služebníka. NZ dopis (2 J 1-13) je adresován paní, která přijala radostnou zvěst.
V úterním SZ čtení (Gn 29, 1-14) potkává u studny Jákob Ráchel. Úterní NZ čtení (1 K 10, 1-4) reflektuje nedělní 1. čtení: „…pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.“ (1 K 10,4)
Středeční SZ čtení (Jr 2, 4-13) obsahuje Hospodinův výrok: „Opustili mne, pramen živé vody“ (Jr 2,14), obdobně NZ (J 7, 14-31.37-39): „kdo věří ve mne „… řeky živé vody poplynou z jeho nitra“ (J 7,38)

Středa po 3. neděli v době postní A

Ž 81

²Jásejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! ³Pozdvihněte zpěv, chopte se tamburíny, líbezné lyry i harfy, ⁴při novoluní trubte na beraní roh, při úplňku, v den našeho svátku, ⁵neboť to je ustanovení pro Izrael, nařízení Boha Jákobova. ⁶Ustanovil to jako svědectví v Josefovi, když vytáhl proti zemi egyptské. Slýchal jsem tam řeč, kterou jsem neznal. ⁷ Zbavil jsem jeho rameno břemene, jeho ruce mohly pustit koš. ⁸V soužení jsi volal a já jsem tě vytrhoval, odpovídal jsem ti skryt v hromobití, zkoušel jsem tě při Vodách sváru. Sela. ⁹Slyš, můj lide, svědčím proti tobě! Izraeli, kéž bys mě poslechl! ¹⁰Nebude v tobě cizí bůh, nebudeš se klanět cizáckému bohu! ¹¹Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země. Otevři ústa a naplním je! ¹²Ale můj lid mě neposlechl, Izrael se mi nepodvolil. ¹³Tak jsem je vydal umíněnosti jejich srdce. Ať si jdou za svými plány. ¹⁴Kdyby mě můj lid poslouchal, kdyby Izrael chodil po mých cestách, ¹⁵brzy bych pokořil jeho nepřátele a obrátil bych svou ruku proti jeho protivníkům. ¹⁶Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili; jejich čas by byl věčně. ¹⁷Krmil by ho tou nejlepší pšenicí a sytil bych tě medem ze skály.

Jr 2, 4-13

⁴ Slyšte Hospodinovo slovo, dome Jákobův a všechny čeledi domu izraelského: ⁵Toto praví Hospodin: Co na mně vaši otcové našli špatného, že se ode mne vzdálili? Chodili za nicotností a nicotností se stali. ⁶Neřekli: Kde je Hospodin, ten, který nás vyvedl z egyptské země, ten, který nás vodil pustinou, zpustlou zemí plnou jam, vyprahlou zemí nejhlubší tmy, zemí, jíž nikdo neprochází a ve které člověk nebydlí? ⁷Přivedl jsem vás do země sadů, abyste jedli její ovoce a její dobré věci. Přišli jste však a mou zemi jste poskvrnili a mé dědictví jste učinili ohavností. ⁸Kněží neřekli: Kde je Hospodin? Ti, kteří se zabývají zákonem, mě neznají. Pastýři se proti mně vzbouřili. Proroci prorokovali skrze Baala a šli za tím, co jim neprospěje. ⁹Proto s vámi ještě povedu při, je Hospodinův výrok, a povedu při i se syny vašich synů. ¹⁰Vždyť projděte ostrovy Kitejců a dívejte se, pošlete do Kédaru a velmi pozorně sledujte, dívejte se, jestli se tam stalo něco takového. ¹¹Cožpak nějaký národ vyměnil bohy? A přitom to bohové nejsou! Ale můj lid zaměnil svoji slávu za to, co mu neprospěje. ¹²Zhrozte se nad tím, nebesa, zděste se, strňte, je Hospodinův výrok. ¹³Vždyť můj lid spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živé vody a vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží.

J 7, 14-31.37-39

¹⁴Když již bylo uprostřed svátků, vystoupil Ježíš do chrámu a učil. ¹⁵Židé se divili a říkali: „Jak to, že se tento člověk vyzná v Písmech, když se tomu neučil?“ ¹⁶Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, který mne poslal. ¹⁷Bude-li někdo chtít činit jeho vůli, pozná, zda je to učení z Boha, nebo mluvím-li sám ze sebe. ¹⁸Kdo mluví ze sebe, hledá vlastní slávu. Ten však, kdo hledá slávu toho, který ho poslal, je pravdivý a není v něm nepravosti. ¹⁹ Nedal vám Mojžíš Zákon? A nikdo z vás Zákon neplní. Proč mne usilujete zabít?“ ²⁰Zástup odpověděl: „Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?“ ²¹Ježíš jim odpověděl: „Jeden skutek jsem učinil, a všichni se tomu divíte. ²²Mojžíš vám dal obřízku -- ne že by byla od Mojžíše, nýbrž od otců -- a vy obřezáváte člověka i v sobotu. ²³Jestliže přijímá člověk obřízku v sobotu, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka? ²⁴Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem.“ ²⁵Tu začali někteří z obyvatel Jeruzaléma říkat: „Není to ten, kterého chtějí zabít? ²⁶A hle, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Což opravdu vůdcové poznali, že je to Mesiáš? ²⁷Ale o něm víme, odkud je. Až přijde Kristus, nikdo nebude vědět, odkud je.“ ²⁸Tu Ježíš, vyučující v chrámě, hlasitě zvolal: „Vskutku mě znáte a víte, odkud jsem? Nepřišel jsem sám od sebe, ale ten, kdo mne poslal a jehož vy neznáte, je pravdivý. ²⁹Já ho znám, neboť jsem od něho a on mne poslal.“ ³⁰Chtěli ho tedy zajmout, ale nikdo na něho nevztáhl ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina. ³¹Mnozí ze zástupu však v něho uvěřili a říkali: „Když přijde Mesiáš, učiní snad více znamení, než učinil tento člověk?“ ³⁷V poslední, velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. ³⁸Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra! “ ³⁹To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili. dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.