dnes (2022-08-06)
předchozí < den (2020-03-17) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 17. březen 2020, Úterý po 3. neděli v době postní A

Kalendarium

Patrik (asi 385-461), misionář a biskup v Irsku, jako dítě byl unesen piráty do Irska, kde byl otrokem, později se stal mnichem a vrátil se do Irska jako misionář.
Walter Nigg (1903-1988), reformovaný teolog, spisovatel a profesor církevních dějin na Univerzitě v Curychu.

Popis lekcionáře

3. neděle v době postní A
Klíčovým textem této neděle je evangelium (J 4, 5-42) – o Samařance potkávací Ježíše u studny. Text byl zřejmě napsán jako katecheze a od starověku je čten v rámci přípravy na křest. Perikopa obsahuje několik navazujících témat ve více vrstvách:
voda k pití, o kterou Ježíš ženu žádá (v. 5-9)
„živá“ voda jako pramen k věčnému životu, kterou Ježíš nabízí ženě (v. 10-14)
uctívání Boha v Duchu a v pravdě není vázáno na místo, ale osobu mesiáše (v. 19-25)
Ježíš sám je tím od Boha poslaným mesiášem (v. 26.34-37)
žena Ježíši uvěřila a šíří tuto zvěst dál (v. 28-30.39-42)

Evangelium tematicky doplňují 1. čtení (Ex 17, 1-7) o vodě ze skály k napojení lidu na poušti; a 2. čtení (Ř 5, 1-11) které je oslavou víry.

Během tří dnů připravujících na neděli se čte na pokračování 16. kapitola 2. knihy Mojžíšovy popisující seslání many – ve čtvrtek Ex 16, 1-8; v pátek Ex 16, 9-21; v sobotu Ex 16, 27-36. Kapitola bezprostředně předchází nedělnímu 1. čtení.
NZ čtení, ve čtvrtek Ko 1, 15-23; v pátek Ef 2, 11-22 jsou oslavou Krista, skrze něhož nás Otec se sebou smířil. Sobotní evangelium (J 4, 1-6) popisuje kontext evangelia nedělního.

Čtení po neděli rozvíjí tematiku vody. Pondělní SZ čtení (Gn 24, 1-27) obsahuje příběh podobný nedělnímu evangeliu – Rebeka přijímá a napojí u studny Abrahamova služebníka. NZ dopis (2 J 1-13) je adresován paní, která přijala radostnou zvěst.
V úterním SZ čtení (Gn 29, 1-14) potkává u studny Jákob Ráchel. Úterní NZ čtení (1 K 10, 1-4) reflektuje nedělní 1. čtení: „…pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.“ (1 K 10,4)
Středeční SZ čtení (Jr 2, 4-13) obsahuje Hospodinův výrok: „Opustili mne, pramen živé vody“ (Jr 2,14), obdobně NZ (J 7, 14-31.37-39): „kdo věří ve mne „… řeky živé vody poplynou z jeho nitra“ (J 7,38)

Úterý po 3. neděli v době postní A

Ž 81

¹Pro vedoucího chval na gittít. Asafův žalm. ²Jásejte Bohu, naší síle, hlaholte Bohu Jákobovu! ³Pozdvihněte zpěv, chopte se tamburíny, líbezné lyry i harfy, ⁴při novoluní trubte na beraní roh, při úplňku, v den našeho svátku, ⁵neboť to je ustanovení pro Izrael, nařízení Boha Jákobova. ⁶Ustanovil to jako svědectví v Josefovi, když vytáhl proti zemi egyptské. Slýchal jsem tam řeč, kterou jsem neznal. ⁷(Zbavil jsem) jeho (rameno břemene,) jeho ruce mohly pustit koš. ⁸V soužení jsi volal a já jsem tě vytrhoval, odpovídal jsem ti skryt v hromobití, zkoušel jsem tě při Vodách sváru. Sela. ⁹Slyš, můj lide, svědčím proti tobě! Izraeli, kéž bys mě poslechl! ¹⁰Nebude v tobě cizí bůh, nebudeš se klanět cizáckému bohu! ¹¹Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země. Otevři ústa a naplním je! ¹²Ale můj lid mě neposlechl, Izrael se mi nepodvolil. ¹³Tak jsem je vydal umíněnosti jejich srdce. (Ať si jdou za svými plány.) ¹⁴Kdyby mě můj lid poslouchal, kdyby Izrael chodil po mých cestách, ¹⁵brzy bych pokořil jeho nepřátele a obrátil bych svou ruku proti jeho protivníkům. ¹⁶Ti, kdo nenávidí Hospodina, by mu lichotili; jejich čas by byl věčně. ¹⁷Krmil by ho (tou nejlepší pšenicí) a (sytil bych tě) medem ze skály.

Gn 29, 1-14

¹(Potom se Jákob zvedl) a šel do země (synů východu.) ²Tu se podíval a uviděl studnu v poli a při ní tam odpočívala tři stáda ovcí. Z té studny se totiž napájela stáda a na otvoru studny ležel velký kámen. ³Když se tam všechna stáda shromáždila, odvalovali kámen z otvoru studny a dávali ovcím pít. Pak vraceli kámen na otvor studny, zpět na jeho místo. ⁴Jákob se jich zeptal: Odkud jste, bratři? Odpověděli: Jsme z Cháranu. ⁵Zeptal se jich: Znáte Lábana, syna Náchorova? Řekli: Známe. ⁶Dále se jich zeptal: (Jak se mu daří?) Odpověděli: Dobře. Hle, jeho dcera Ráchel přichází se stádem. ⁷Tu řekl: Hle, ještě je jasný den, ještě není čas shromažďovat dobytek. Napojte ovce a jděte je pást. ⁸Odpověděli: Nemůžeme, dokud nebudou shromážděna všechna stáda a nebude odvalen kámen z otvoru studny. Pak napojíme ovce. ⁹Ještě s nimi mluvil, když přišla Ráchel s ovcemi svého otce; byla totiž pastýřkou. ¹⁰Jakmile Jákob uviděl Ráchel, dceru Lábana, bratra své matky, a ovce Lábana, bratra své matky, přistoupil, odvalil kámen z otvoru studny a napojil ovce Lábana, bratra své matky. ¹¹Nato Jákob Ráchel políbil, pozvedl hlas a rozplakal se. ¹²Pak Jákob Ráchel oznámil, že je příbuzný jejího otce, že je synem Rebeky. Ona běžela a oznámila to svému otci. ¹³Jakmile Lában uslyšel zprávu o Jákobovi, synu své sestry, vyběhl mu vstříc, objal ho a políbil a uvedl ho do svého domu. On pak to všechno vypravoval Lábanovi. ¹⁴Lában mu pak řekl: Ty jsi vskutku (má kost a moje tělo.) I pobyl u něho po dobu jednoho měsíce.

1 K 10, 1-4

¹Nechci, bratři, abyste nevěděli, že naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, ²všichni (byli pokřtěni) v Mojžíše v oblaku a v moři, ³všichni jedli týž duchovní pokrm ⁴a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus.