dnes (2022-08-10)
předchozí < den (2020-02-10) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 10. únor 2020, Pondělí po 5. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Popis lekcionáře

5. neděle po Zjevení A
Klíčovým textem týdne je nedělní evangelium (Mt 5, 13-20), pokračování horského kázání navazující na blahoslavenství. Některé pasáže, které nalézají ohlas(y) v dalších textech tohoto týdne: „jste světlo světa“ (Mt 5,14); „…aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali chválu vašemu Otci“ (Mt 5,16), „nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona“ (Mt 5,18), „nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona…“ (Mt 5,20) Nedělní SZ čtení (Iz 58, 1-9a.[9b-12]) brojí proti pouze formálnímu dodržování Zákona (je též zařazeno na počátek Velkého postu, na Popeleční středu)
2. nedělní čtení (1 K 2, 1-12.[13-16]) je pokračováním kontinuální četby 1. listu Korinťanům. Pasáž „má zvěst nespočívala v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v ukázání Ducha…“ (1 K 2,4) je reflektována v dalších textech týdne.

SZ čtení ve čtvrtek (Dt 4, 1-4) začínající „šémou“ (slyš Izraeli) je vybídkou k dodržování Zákona, aby ostatní národy mohly poznat Hospodina. „Jaký jiný velký národ má tak spravedlivá ustanovení a nařízení jako je tento celý zákon“ (Dt 4,8) – malý národ Izrael byl skutečně obdařen mimořádným písemnictvím. Obdobně čtvrteční NZ čtení (1 J 5, 1-5) svědčí o provázanosti vztahu k druhým a k Bohu a jeho přikázáním.
Páteční SZ perikopa (Iz 29, 1-12) především uvádí do kontextu perikopu sobotní (Iz 29, 13-16) s klíčovým místem: „… ctili mne (lidé) svými ústy, ale jeho srdce (lidu) se ode mne daleko vzdálilo…“ Iz 29,13), Toto místo cituje sobotní evangelium (Mk 7, 1-8). Páteční NZ čtení (J 3, 13-18) hovoří o skutcích jako projevu dobrého způsobu života.

Pondělní SZ čtení (2 Kr 22, 3-20) a navazující úterní (2 Kr 23, 1-8.21-25) hovoří o Jóšíjášově reformě iniciované prorokyní Chuldou. NZ čtení pondělka (Ř 11, 2-10) a úterka (2 K 4, 1-12) navazují na 2. nedělní čtení: boží přízeň není odměnou za naše zásluhy. „poklad máme v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha a ne z nás“ (2 K 4, 7). Obě středeční čtení navazují na jeden aspekt nedělního evangelia. SZ čtení (Př 6, 6-23): „příkaz je lampou, poučení světlem“ (Př 6,23). NZ (J 8, 12-30): „Já jsem světlo světa, kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života“ (J 8,12)

Pondělí po 5. neděli po Zjevení Páně A

Ž 119, 105-112

¹⁰⁵Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. ¹⁰⁶Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. ¹⁰⁷Byl jsem velmi pokořen, Hospodine, obživ mě podle svého slova. ¹⁰⁸Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! ¹⁰⁹Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám. ¹¹⁰Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. ¹¹¹Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. ¹¹²(Uložil jsem si v srdci,) že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.

2 Kr 22, 3-20

³I stalo se v osmnáctém roce vlády krále Jóšijáše, že poslal král písaře Šáfana, syna Asaljáše, syna Mešulámova, do Hospodinova domu se slovy: ⁴Zajdi k veleknězi Chilkijášovi, ať zváží stříbro přinesené do Hospodinova domu, jež sebrali strážci prahu od lidu. ⁵Ať ho dají do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem, a ti ať ho dají těm, kdo dělají práci na Hospodinově domě, na opravu poškození domu: ⁶tesařům, stavitelům, zedníkům a na nákup dřeva a tesaných kamenů k opravě domu. ⁷Ale ať se jim nepočítá stříbro, které bylo vydáno do jejich rukou, protože jednají poctivě. ⁸Velekněz Chilkijáš řekl písaři Šáfanovi: Našel jsem v Hospodinově domě knihu zákona. Chilkijáš dal knihu Šáfanovi a ten v ní četl. ⁹Písař Šáfan přišel ke králi a odpověděl králi slovy: Tvoji otroci zvážili stříbro, které se našlo v domě, a vydali ho do rukou dílovedoucích, ustanovených nad Hospodinovým domem. ¹⁰Pak písař Šáfan králi oznámil: Kněz Chilkijáš mi dal knihu. Nato z ní Šáfan před králem četl. ¹¹I stalo se, když král uslyšel slova knihy zákona, že (roztrhl své roucho.) ¹²Potom král knězi Chilkijášovi, Achíkamovi, synu Šáfanovu, Akbórovi, synu Míkajášovu, písaři Šáfanovi a královskému otroku Asajáši přikázal: ¹³Jděte a dotažte se Hospodina za mě, za lid a za celého Judu ohledně slov této nalezené knihy. Vždyť velká je Hospodinova zloba, která plane proti nám, protože naši otcové neposlouchali slova této knihy a neplnili vše, co je v ní zapsáno. ¹⁴Kněz Chilkijáš, Achíkam, Akbór, Šáfan a Asajáš tedy šli k prorokyni Chuldě, manželce strážce rouch Šalúma, syna Tikvy, syna Charchasova; bydlela v Jeruzalémě v Mišne. Promluvili s ní. ¹⁵Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal: ¹⁶Toto praví Hospodin: Hle, přivedu na toto místo zlo a na jeho obyvatele všechna (slova knihy,) kterou četl judský král. ¹⁷Protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu (každým dílem) svých rukou, má zloba plane proti tomuto místu a neuhasne. ¹⁸Judskému králi, který vás poslal dotázat se Hospodina, tomu řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o věcech, které jsi slyšel: ¹⁹Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi slyšel, co jsem promluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům -- že se stane hroznou pustinou a kletbou -- roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok. ²⁰Proto hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které přivedu na toto místo. (Přinesli tedy králi tuto zprávu.)

Ř 11, 2-10

²Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Což nevíte, co praví Písmo (o Eliášovi, když vypráví), jak si stěžuje Bohu na Izrael? ³‚Pane, tvé proroky zabili, tvé oltáře rozbořili; já jediný jsem zůstal, a i o mou duši usilují.‘ ⁴Co mu však řekl božský výrok? ‚Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří nesklonili koleno před Baalem. ‘ ⁵Tak i v nynějším čase zůstal ostatek lidu podle vyvolení z milosti. ⁶Jestliže však z milosti, pak již ne ze skutků, jinak by milost již nebyla milostí. ⁷Co tedy? Oč Izrael usiluje, toho nedosáhl, ale dosáhli toho vyvolení. Ostatní byli zatvrzeni, ⁸jak je napsáno: ‚Bůh jim dal ducha otupělosti, oči, aby neviděli, uši, aby neslyšeli, až do dnešního dne.‘ ⁹A David praví: ‚Ať se jim jejich stůl stane léčkou a pastí, kamenem úrazu a odplatou. ¹⁰Ať se jejich oči zatmějí, aby neviděli, a jejich záda sehni navždy.‘