dnes (2022-08-01)
předchozí < den (2020-02-03) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 3. únor 2020, Pondělí po 4. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Blažej, mučedník z počátku 4. století (+316), podle legendy biskupem v Sebaste v Arménii (dnešní Turecko), byl umučen za pronásledování křesťanů v době císaře Diokleciána, je oblíbeným patronem v různých potřebách, především při onemocněních krku;
Ansgar (801-865), biskup spojených diecézí Hamburk a Brémy, je považován za „apoštola severu“ a připravovatele cest křesťanství ve Švédsku a Dánsku;
Simeon (Bohopříjemce) a Anna

Popis lekcionáře

4. neděle po Zjevení A
Evangelium této neděle (Mt 5, 1-12) obsahuje blahoslavenství (makarismy) – jednu z klíčových částí NZ. V Matoušově evangeliu tvoří začátek kázání na hoře.
Jako SZ předobraz blahoslavenství v 1. čtení je zvoleno čtení z Micheáše (Mi 6, 1-8). Nejde o formální dodržování zákona ale „Hospodin žádá, abys jednal podle práva, miloval milosrdenství“ (Mi 6,8). Hospodinův spor s lidem se odehrává na hoře: „Slyšte, hory, Hospodinův spor…“ (Mi 6,2).
2. čtení obsahuje pokračování 1. listu Korinťanům (1 K 1, 18-31)

SZ čtení dní před nedělí vybízí k poctivému dodržování práva – ve čtvrtek (Dt 16, 18-20): „Nepřevracej právo a nestraň lidem.“ (Dt 16,19), v pátek (Dt 24,17 – 25,4): „Nepřevracej právo příchozího a sirotka“ (Dt 24,17), v sobotu (Mi 3, 1-4): „vůdcové, což nemáte znát právo?“ (Mi 3,4).
NZ nároky jsou větší. Ve čtvrtek (1 P 3, 8-12): „buďte všichni jednomyslní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní“ (1 P 3,8), v pátek (1 Tm 5, 17-24) pravidla pro představeného, v sobotu (J 13, 31-35) Ježíšova výzva: „Dávám vám nové přikázání“.

SZ čtení po neděli ukazují na příklad milosrdenství, které Rut prokázala Noemi. V pondělí (Rt 1, 1-18), v úterý (Rt 2, 1-16), ve středu (Rt 3, 1-13; 4, 13-22). Od Rut vede linie až k Vykupiteli.
NZ čtení obsahují též výzvy k milosrdenství – v pondělí (Fm) je Filemon Pavlem vyzýván k milosrdenství vůči Onezimovi. V úterý (Jk 5, 1-6) se čte apel na ty, kteří se milosrdně nechovají. Ve středu (L 6, 17-26) je čtena Lukášova verze blahoslavenství vč. „běda“.

Pondělí po 4. neděli po Zjevení Páně A

Ž 37, 1-17

¹Nerozčiluj se kvůli zlovolníkům, nezáviď těm, kdo páchají zvrácenosti,   ²neboť brzy uschnou jako tráva a zvadnou jako zelené býlí.   ³Důvěřuj Hospodinu a čiň dobré; přebývej v zemi a pěstuj poctivost.   ⁴Měj rozkoš z Hospodina -- on naplní prosby tvého srdce.   ⁵Uval na Hospodina svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat.   ⁶Vyvede tvou spravedlnost jako světlo, tvé právo jako polední jas.   ⁷Umlkni před Hospodinem a toužebně na něj očekávej. Nerozčiluj se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli lidem, kteří kují pikle.   ⁸Přestaň se hněvat a zanech zloby, nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého.   ⁹Protože zlovolníci budou vyhlazeni, ale ti, kdo očekávají na Hospodina, ti obdrží zemi.   ¹⁰Ještě chvilku a ničema už nebude. Zadíváš se na jeho místo a nebude tam.   ¹¹Ale pokorní obdrží zemi a budou si užívat množství pokoje.   ¹²Ničema spravedlivému chystá zlo a skřípe proti němu zuby.   ¹³Panovník se mu ale směje, vždyť vidí, že přichází jeho den.   ¹⁴Ničemové tasí meč, napínají luk, aby srazili chudého a nuzného, aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti.   ¹⁵Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk bude rozlámán.   ¹⁶Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů.   ¹⁷Neboť paže ničemů budou zlomeny, spravedlivé však Hospodin podepírá.

Rt 1, 1-18

¹I stalo se za dnů, kdy soudili soudcové a v zemi nastal hlad, že jeden muž odešel z judského Betléma, aby pobýval jako cizinec na moábských polích -- on, jeho žena i jeho dva synové.   ²Jméno toho muže bylo Elímelek, jméno jeho ženy Noemi a jména jeho dvou synů Machlón a Kiljón, Efratejci z judského Betléma. Přišli na moábská pole a přebývali tam.   ³Potom Elímelek, Noemin muž, zemřel a ona zůstala sama se svými dvěma syny.   ⁴Ti si vzali moábské ženy (jméno jedné bylo Orpa a jméno té druhé Rút) a pobývali tam asi deset let.   ⁵Pak zemřeli dokonce i ti dva, Machlón a Kiljón, a tak ta žena zůstala sama bez svých dvou dětí a bez svého muže.   ⁶Tu povstala ona i její snachy a navrátila se z moábských polí. V moábské krajině se totiž doslechla, že Hospodin navštívil svůj lid, aby mu dal chléb.   ⁷Odešla z toho místa, kde přebývala, a její dvě snachy s ní. Vydaly se na cestu zpět do judské země.   ⁸Tehdy řekla Noemi svým dvěma snachám: Jděte, vraťte se každá do domu své matky. Ať vám Hospodin prokáže milosrdenství, podobně jako jste vy jednaly s těmi, kdo zemřeli, i se mnou.   ⁹Hospodin vám dá, abyste nalezly odpočinutí každá v domě svého muže. A políbila je. Ony pozvedly svůj hlas a rozplakaly se.   ¹⁰Řekly jí: Přece se spolu s tebou vrátíme ke tvému lidu.   ¹¹Ale Noemi odpověděla: Vraťte se moje dcery. Proč byste chodily se mnou? Cožpak se mi znovu objeví v lůně synové a budou vám dáni za muže?   ¹²Vraťte se moje dcery, jděte, protože už jsem stará. Nejsem na vdávání. I kdybych si namlouvala: Mám naději a dokonce se této noci vdala a navíc bych zplodila syny,   ¹³zdali proto budete trpělivě čekat až do doby, kdy vyrostou? Cožpak se kvůli tomu budete zdráhat vdát? Ne, moje dcery, vždyť je mi tuze hořko, více než vám, protože na mě dopadla Hospodinova ruka.   ¹⁴Ony nato pozvedly svůj hlas a znovu se rozplakaly. Orpa svou tchýni políbila, ale Rút k ní přilnula.   ¹⁵Ta řekla: Hle, tvá švagrová se obrátila ke svému lidu a ke svým bohům. Obrať se i ty za svou švagrovou.   ¹⁶Avšak Rút odpověděla: Nenaléhej na mě, abych tě opustila a odvrátila se od cesty za tebou, protože kam půjdeš, půjdu i já, a kde zůstaneš, zůstanu také; tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.   ¹⁷Kde zemřeš, zemřu já a tam budu pohřbena. Ať mi tak učiní Hospodin a ještě přidá, že jedině smrt mě od tebe oddělí.   ¹⁸Noemi viděla, že je odhodlaná jít s ní, a přestala ji přemlouvat.

Fm 1-25

¹Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus milovanému Filemonovi, našemu spolupracovníku,   ²sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archippovi a církvi ve tvém domě:   ³Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.   ⁴Děkuji svému Bohu vždycky, když se o tobě zmiňuji ve svých modlitbách,   ⁵neboť slyším o tvé lásce a víře, kterou máš vůči Pánu Ježíši a ke všem svatým.   ⁶Prosím, aby se společenství tvé víry projevilo v poznání všeho dobrého, jež je v nás pro Krista.   ⁷Neboť jsem měl mnoho radosti a povzbuzení ze tvé lásky, protože skrze tebe, bratře, byla občerstvena srdce svatých.   ⁸Ačkoli mám v Kristu plnou svobodu ti přikazovat, co se patří,   ⁹pro lásku raději prosím já, Pavel, stařec a nyní i vězeň Krista Ježíše:   ¹⁰Prosím tě za svého syna, kterého jsem zplodil ve vězení, za Onezima,   ¹¹který ti byl kdysi neužitečný, avšak nyní je tobě i mně prospěšný.   ¹²Toho ti posílám nazpět, jeho, to jest moje srdce.   ¹³Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi místo tebe sloužil v mém vězení pro evangelium,   ¹⁴ale bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby tvůj dobrý skutek nebyl jakoby z vynucení, ale z ochoty.   ¹⁵Snad právě proto byl pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět --   ¹⁶ne již jako otroka, nýbrž více než otroka, jako milovaného bratra. Je obzvláště drahý mně, ale tím víc tobě: i jako člověk, i jako bratr v Pánu.   ¹⁷Máš-li mě tedy za společníka, přijmi ho jako mne.   ¹⁸Jestliže ti nějak uškodil nebo je ti něco dlužen, přičti to na můj účet.   ¹⁹Já Pavel jsem to napsal vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti nakonec nemusel říci, že mi dlužíš i sám sebe!   ²⁰Ano, bratře, ať mám z tebe radost v Pánu. Občerstvi mé srdce v Kristu!   ²¹Píšu ti přesvědčen o tvé poslušnosti, neboť vím, že uděláš více, než říkám.   ²²Zároveň mi také připrav hostinskou místnost, neboť mám naději, že vám skrze vaše modlitby budu darován.   ²³Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši,   ²⁴a moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.   ²⁵Milost Pána našeho Ježíše Krista s vaším duchem. Amen.