dnes (2022-09-15)
předchozí < den (2020-05-17) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 17. květen 2020, 6. neděle velikonoční A

Kalendarium

Popis lekcionáře

6. neděle velikonoční A
Společný tématem nedělních textů je život. V evangeliu (J 14, 15-21), které je součástí Ježíšovy řeči na rozloučenou, čteme: „…já žiji a také vy budete žít.“ (J 14,19). V 1. čtení (Sk 17, 22-31) káže Pavel na Areopagu: „on dává všem život, dech i všechno“ (Sk 17,25) i „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme“ (Sk 17,28). Ve 2. čtení (1 P 3, 13-22) stojí o Kristu: „V těle byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen.“ (1 P 3,18). Zároveň zmiňuje archu, která zachránila životy Noeho rodiny a je předobrazem křtu.

SZ čtení všedních dní před nedělí si všímají záchrany života v arše. Ve čtvrtek Gn 6, 5-22, v pátek Gn 7, 1-24 a v sobotu Gn 8, 13-19.
NZ čtení ve čtvrtek (Sk 27, 1-12) a navazující v pátek (Sk 27, 13-37) popisují záchranu Pavla a jeho spolucestujících v jiné lodi. Evangelium v sobotu (J 14, 27-29) připravuje na evangelium nedělní.

Texty v pondělí navazují na čtení před nedělí. SZ (Gn 9, 8-17) popisuje smlouvu Hospodina s Noem doprovázenou duhou. NZ (Sk 27, 39-44) záchranu Pavla při ztroskotání.
V úterý líčí SZ čtení (Dt 5, 22-33) smlouvu s Hospodinem „abyste zůstali naživu, bylo vám dobře a dožili jste se mnoho dní…“ (Dt 5,33) NZ list (1 P 3, 8-12) doporučuje: „kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk od zlého…“ (1 P 3,10)
Středeční texty navazují na nedělní evangelium a všímají si odcházení Mojžíše (Dt 31, 1-13) a Ježíše (J 16, 16-24). Jsou přípravou za zítřejší slavnost Nanebevstoupení Páně.

6. neděle velikonoční A

Sk 17, 22-31

²²Pavel se postavil doprostřed Areopagu a říkal: „Muži athénští, pozoruji, že jste v každém ohledu velicí ctitelé božstev. ²³ Když jsem totiž procházel a pozorně prohlížel vaše posvátná místa, nalezl jsem i oltář, na kterém je napsáno: ‚Neznámému bohu.‘ Co tedy ctíte, a ještě neznáte, to já vám zvěstuji: ²⁴ Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, je pánem nebe i země a nebydlí ve svatyních zhotovených rukou ²⁵ani si nedává sloužit lidskýma rukama, jako by něco potřeboval; on dává všem život, dech i všechno. ²⁶Učinil z jedné krve všechno lidstvo, aby přebývalo na celém povrchu země; ustanovil jim nařízená období a hranice jejich přebývání, ²⁷ aby hledali Boha, zda by se jej snad mohli dotknout a nalézt ho, a přece není od nikoho z nás daleko. ²⁸Neboť ‚v něm žijeme, pohybujeme se a jsme‘, jak to řekli i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme i jeho rod.‘ ²⁹Jsme-li tedy rodem Božím, nesmíme se domnívat, že božstvo je podobno zlatu nebo stříbru nebo kamenu, výtvoru lidské zručnosti a důmyslu. ³⁰ Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, nařizuje nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. ³¹Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit obydlený svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“

Ž 66, 8-20

⁸Dobrořečte, národy, našemu Bohu, hlasitě rozhlašujte jeho chválu! ⁹ On zachoval naši duši při životě a nedovolil, aby naše nohy uklouzly. ¹⁰Ano, zkoušel jsi nás, Bože, přečišťoval jsi nás jako zlatník stříbro. ¹¹Zavedls nás do lovecké sítě, vložils na naše bedra těžké břemeno. ¹²Nechals nám lidi jezdit po hlavě, prošli jsme ohněm i vodou, ale vyvedls nás do hojnosti. ¹³Vstoupím do tvého domu se zápalnými oběťmi, splním ti své sliby, ¹⁴jež vyslovily mé rty, jež vyřkla má ústa, když jsem byl v tísni. ¹⁵K zápalným obětem ti přinesu tučné kusy, s kadidlem beranů připravím skot i kozly.¹⁶Pojďte, slyšte! Všem bojícím se Boha budu vypravovat, co učinil mé duši. ¹⁷Volával jsem k němu svými ústy, na jazyku jsem měl jeho chválu. ¹⁸Kdybych viděl ve svém srdci nepravost, Panovník by mě nevyslyšel. ¹⁹Avšak Bůh slyšel, věnoval pozornost hlasu mé modlitby. ²⁰Požehnaný Bůh, který nezamítl mou modlitbu a neodňal mi své milosrdenství!

1 P 3, 13-22

¹³A kdo vám ublíží, budete-li horlivě usilovat o dobro? ¹⁴Ale i kdybyste měli trpět pro spravedlnost, jste blahoslavení. Nebojte se jich a nerozrušujte se, ¹⁵ale Pána, Krista, posvěťte ve svých srdcích. Buďte stále připraveni k obhajobě před každým, kdo by od vás žádal. abyste vydali počet z naděje, kterou máte. ¹⁶avšak s tichostí a s bázní, majíce dobré svědomí, aby ti, kteří hanobí váš dobrý způsob života v Kristu, byli zahanbeni v tom, v čem vás pomlouvají jako zločince. ¹⁷Neboť je lépe trpět, bude-li to chtít Boží vůle, když jednáte dobře, než když jednáte zle. ¹⁸Vždyť i Kristus jednou provždy trpěl za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás přivedl k Bohu. V těle byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen. ¹⁹V něm také přišel a vyhlásil zvěst duchům ve vězení, ²⁰ kteří kdysi neuposlechli, když Boží trpělivost ve dnech Noemových vyčkávala, zatímco byl stavěn koráb, v němž jen několik, to jest osm duší, bylo zachráněno skrze vodu. ²¹Naplnění tohoto předobrazu -- křest -- i vás nyní zachraňuje, ne jako odložení tělesné špíny, nýbrž jako odpověď dobrého svědomí Bohu. skrze zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ²²jenž přišel do nebe, byli mu podřízeni andělé, vlády a moci, a je na pravici Boží.

J 14, 15-21

¹⁵„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání. ¹⁶A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost -- ¹⁷ Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. ¹⁸Nezanechám vás jako sirotky, přijdu k vám. ¹⁹Ještě malou chvíli a svět mne již neuvidí, vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. ²⁰V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. ²¹Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“