dnes (2022-09-01)
předchozí < den (2020-03-22) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 22. březen 2020, 4. neděle v době postní A

Kalendarium

Jiří z Poděbrad (1420-1471), správce království a zvolený český král (1458), pokusil se o vytvoření všeobecné mírové unie (1464).
Jonathan Edwards (1703-1758), teolog a kazatel, ovlivnil první velké náboženské probuzení v Severní Americe.

Popis lekcionáře

4. neděle v době postní A
Nedělní evangelium (J 9, 1-41) o uzdravení slepého od narození je dalším významným textem v rámci bezprostřední přípravy křtu (resp. jeho obnovy) otevírajícím téma světlo.
Vrstvy textu:
není jasný původ slepoty, ale Ježíš ji léčí
Ježíš je světlo světa
pomazání + obmytí
vyznání víry

1. čtení (1 Sa 16, 1-13) obsahuje příběh o pomazání Davida za krále Samuelem.
2. čtení (Ef 5, 8-14) pracuje s kontrastem světlo-tma. Obsahuje citaci z předpavlovského patrně křestního hymnu: „Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus“ (Ef 5,14)

SZ čtení všedních dní před nedělí předkládají kontinuální čtení Saulova příběhu, který předchází pomazání Davida. Ve čtvrtek 1 Sa 15, 10-21; v pátek 1 Sa 15, 22-31; v sobotu 1 Sa 15, 32-34.
NZ čtení čtvrtku (Ef 4, 25-32) a pátku (Ef 5, 1-9) obsahují mravoučné pasáže, které v listu Ef bezprostředně předchází nedělnímu 2. čtení.
Sobotní prolog Janova evangelia (J 1, 1-9) je vybrán s ohledem na vyjadřování pomocí dvojice světlo-tma.

Podobně tento obraz využívají všechna čtení po neděli. Pondělní SZ čtení (Iz 59, 9-19): „Čekáme na světlo a hle, temnota, na úsvit, a chodíme v hluboké tmě“ (Iz 59,9b). NZ čtení v pondělí (Sk 9, 1-20) popisuje Pavlovo obrácení u Damašku, kde „ho náhle ozářilo světlo z nebe“ (Sk 9,3).
SZ čtení v úterý (Iz 42, 14-21): „Temnotu před nimi proměním ve světlo…“ (Iz 42,16). NZ čtení v úterý (Ko 1, 9-14): „On nás vysvobodil z pravomoci temnoty…“ (Ko 1,13)
Ve středu se čte SZ (Iz 60, 17-22): „Hospodin bude tvým věčným světlem…“ (Iz 60,19.20). Ve středečním evangeliu (Mt 9, 27-34) Ježíš vrací zrak dvěma slepcům.

4. neděle v době postní A

1 Sa 16, 1-13

¹Hospodin řekl Samuelovi: Jak dlouho budeš truchlit nad Saulem? Já jsem ho zavrhl, aby nekraloval nad Izraelem. Naplň svůj roh olejem a jdi. Posílám tě k Jišajovi Betlémskému, protože mezi jeho syny jsem si vyhlédl krále. ²Samuel řekl: Jak mohu jít? Saul o tom uslyší a zabije mě. Hospodin řekl: Vezmi s sebou jalovici a řekni: Přišel jsem obětovat Hospodinu. ³Pozvi Jišaje k oběti a já ti oznámím, co máš udělat. Pomažeš mi toho, o kterém ti řeknu. ⁴Samuel udělal to, co Hospodin řekl, a přišel do Betléma. Starší města mu šli vyděšeni naproti a zeptali se: Přicházíš v pokoji? ⁵Odpověděl: V pokoji. Přišel jsem obětovat Hospodinu. Posvěťte se a pojďte se mnou k oběti. Posvětil i Jišaje a jeho syny a pozval je k oběti. ⁶Stalo se, že když přišli, uviděl Elíaba a řekl si: Jistě je před Hospodinem jeho pomazaný. ⁷Hospodin však Samuelovi řekl: Nehleď na jeho vzhled ani na jeho velkou výšku, neboť jsem ho zavrhl, jelikož se nedívám na to, na co se dívá člověk. Vždyť člověk se dívá na to, co má před očima, ale Hospodin se dívá na srdce. ⁸Jišaj zavolal Abínádaba a předvedl ho před Samuela. Ten řekl: Ani toho Hospodin nevyvolil. ⁹Jišaj předvedl Šamu, ale Samuel řekl: Ani toho Hospodin nevyvolil. ¹⁰Jišaj předvedl před Samuela svých sedm synů, avšak Samuel Jišajovi řekl: Hospodin je nevyvolil. ¹¹Nato řekl Samuel Jišajovi: To jsou všichni mládenci? Odpověděl: Ještě nejmladší. Zrovna pase ovce. Samuel řekl Jišajovi: Pošli pro něj a nech ho přivést, neboť nezasedneme, dokud sem nepřijde. ¹²Poslal pro něj a přivedl ho. Byl ryšavý, s krásnýma očima a hezkého vzhledu. Hospodin řekl: Vstaň a pomaž ho, neboť to je on. ¹³Samuel vzal roh s olejem a pomazal ho uprostřed jeho bratrů. Od onoho dne i nadále Davida uchvacoval Duch Hospodinův. Samuel vstal a šel do Rámy.

Ž 23

¹Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. ²Dává mi uléhat na travnatých pastvinách, přivádí mě k vodě na místech odpočinku. ³Obnovuje mou duši, pro své jméno mě vodí po pravých stezkách. ⁴I kdybych šel údolím nejhlubší tmy, nebudu se bát zlého, neboť ty jsi se mnou. Tvé žezlo a tvá hůl mě potěšují. ⁵Připravuješ mi stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, můj kalich přetéká. ⁶Dobrota a milosrdenství mě budou jistě provázet po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet do Hospodinova domu.

Ef 5, 8-14

⁸Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla -- ⁹ovoce světla je ve veškeré dobrotě, spravedlnosti a pravdě -- ¹⁰zkoumejte, co se líbí Pánu, ¹¹a nemějte žádnou účast na neplodných skutcích tmy, spíše je usvědčujte. ¹²Neboť o tom, co se u nich vskrytu děje, je hanba i mluvit. ¹³Ale všechno, co je světlem usvědčováno, je zjevováno. ¹⁴neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. Proto praví: ‚Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.‘

J 9, 1-41

¹Cestou Ježíš uviděl člověka slepého od narození. ²Jeho učedníci se ho zeptali: „Rabbi, kdo zhřešil, že se narodil slepý? On sám, nebo jeho rodiče?“ ³Ježíš odpověděl: „Nezhřešil ani on ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky. ⁴Musím konat skutky toho, kdo mne poslal, dokud je den; přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. ⁵Pokud jsem na světě, jsem světlo světa.“ ⁶Když to řekl, plivl na zem, udělal ze sliny bláto, pomazal mu tím blátem oči ⁷a řekl mu: „Jdi a umyj se v rybníku Siloe (to se překládá Poslaný).“ Odešel tedy, umyl se, a když přišel, viděl. ⁸Sousedé a ti, kteří ho vídali dříve, když byl žebrákem, říkali: „Není to ten, kdo tu sedával a žebral?“ ⁹Jedni říkali: ‚Je to on!‘ Jiní říkali: ‚Není, ale je mu podobný.‘ On říkal: ‚Jsem to já.‘ ¹⁰Řekli mu tedy: „Jak se otevřely tvé oči?“ ¹¹On odpověděl: „Člověk, který se jmenuje Ježíš, udělal bláto, potřel mi oči a řekl mi: ‚Jdi do Siloe a umyj se.‘ Šel jsem tedy, umyl jsem se a vidím. “ ¹²Řekli mu: „Kde je ten člověk?“ Řekl: „Nevím.“ ¹³ Přivedli toho, který byl dříve slepý, k farizeům. ¹⁴Ten den, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel jeho oči, byla totiž sobota. ¹⁵Proto se ho i farizeové ptali, jak prohlédl. On jim řekl: „Přiložil mi bláto na oči, umyl jsem se a vidím.“ ¹⁶Někteří z farizeů říkali: „Tento člověk není od Boha, neboť nezachovává sobotu.“ Jiní však říkali: „Jak by mohl hříšný člověk dělat taková znamení?“ A byl mezi nimi rozkol. ¹⁷ Řekli tedy opět tomu slepému: „Co ty o něm říkáš, když ti otevřel oči?“ On řekl: „Je to prorok.“ ¹⁸Židé neuvěřili tomu, že býval slepý a prohlédl, dokud si nezavolali jeho rodiče ¹⁹a nezeptali se jich: „Je toto váš syn, o kterém říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že nyní vidí?“ ²⁰Jeho rodiče odpověděli: „Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý. ²¹Jak to, že nyní vidí, to nevíme; nevíme také, kdo otevřel jeho oči. Jeho se zeptejte, je dospělý, ať mluví sám za sebe.“ ²²To řekli jeho rodiče, protože se báli Židů, neboť Židé se již usnesli, aby ten, kdo by ho vyznal jako Krista, byl vyloučen ze synagogy. ²³Proto jeho rodiče řekli: ‚Je dospělý, zeptejte se jeho.‘ ²⁴Zavolali tedy podruhé toho člověka, který byl dříve slepý, a řekli mu: „Vzdej slávu Bohu! My víme, že ten člověk je hříšný.“ ²⁵On odpověděl: „Nevím, je-li hříšný; jedno však vím, že jsem byl slepý, a teď vidím.“ ²⁶Řekli mu: „Co ti učinil? Jak otevřel tvé oči?“ ²⁷Odpověděl jim: „Již jsem vám to řekl, a neslyšeli jste. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?“ ²⁸Osopili se na něho a řekli: „Ty jsi jeho učedník, my jsme učedníci Mojžíšovi. ²⁹My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomto však nevíme, odkud je.“ ³⁰Ten člověk jim řekl: „To je právě divné, že vy nevíte, odkud je -- a otevřel mi oči. ³¹Víme, že hříšníky Bůh neslyší; kdo je však zbožný a činí jeho vůli, toho slyší. ³²Od pradávna nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči člověka slepého od narození. ³³Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nemohl by dělat nic.“ ³⁴Řekli mu: „Celý ses v hříších narodil, a nás chceš poučovat. “ A vyhnali ho ven. ³⁵Ježíš uslyšel, že ho vyhnali, nalezl ho a řekl: „Ty věříš v Syna člověka? “ ³⁶On odpověděl: „A kdo to je, Pane, abych v něho mohl věřit?“ ³⁷Ježíš mu řekl: „ Viděl jsi ho; je to ten, kdo s tebou mluví.“ ³⁸On řekl: „Věřím, Pane.“ A poklonil se mu. ³⁹A Ježíš řekl: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a ti, kteří vidí, se stali slepými.“ ⁴⁰Uslyšeli to někteří z farizeů, kteří byli s ním, a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“ ⁴¹Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: ‚Vidíme‘, proto váš hřích zůstává.“