dnes (2022-07-17)
předchozí < den (2020-02-14) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 14. únor 2020, Pátek před 6. nedělí po Zjevení Páně A

Kalendarium

Cyril (+869), vl. jménem Konstantin, Cyril je řeholní jméno, apoštol Slovanů, zemřel v Římě, krátce po získání příslibu uznání slovanské řeči jako řeči liturgické od papeže Hadriána II.; v římskokatolickém kalendáři: Cyril a Metoděj, spolupatronové Evropy

Popis lekcionáře

6. neděle po Zjevení A
Evangelium této neděle (Mt 5, 21-37) je pokračováním horské řeči nabízející novou, poctivější morálku kde nejde jen o formální dodržení zákona. Vybízí k radikalitě v odporu zlému: „jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji…“ (Mt 5,30a), „ať je tedy vaše slovo ano, ano – ne, ne…“ (Mt 5,37a).
Související 1. čtení ve dvou variantách – protokanonické (Dt 30, 15-20) a deuterokanonické (Sir 15, 15-20) - nabízí v obou případech výzvu k jednoznačné volbě: „Předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo.“ (Dt 30,15), „Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš“ (Sir 15,16)
S těmito tématy bezprostředně nesouvisí 2. čtení (1 K 3, 1-9), které se v nedělích po Zjevení čte na pokračování.

SZ čtení všedních dnů před nedělí, lze charakterizovat větou: Smlouva Hospodina s jeho lidem trvá. Ve čtvrtek (Gn 26, 1-5) je Izák ubezpečen, že smlouva s Abrahamem platí. V pátek (Lv 26, 34-45) lid na poušti slyší, že Hospodin pamatuje na smlouvu s praotci. V sobotu (Dt 30, 1-9a) „Hospodin obřeže tvé srdce a srdce tvého potomstva abys miloval Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a byl živ.“ (Dt 30,6)
NZ čtení ve čtvrtek (J 1, 12-16) ukazuje v podobném duchu, že problém vztahu Boha k lidem není na straně boží: „(Bůh) sám také nikoho nepokouší“ (J 1,13). Páteční NZ čtení (1 J 2, 7-17) připravuje na nedělní evangelium, povzbuzuje k čelení zlému. Sobotní evangelium (Mt 15, 1-9) kritizuje jen formální dodržování Zákona.

SZ čtení všedních dní po neděli si všímají pravidel pro život. Pondělní (Ex 20, 1-21) obsahuje jednu z verzí dekalogu. Úterní (Dt 23,21 – 24,4.10-15) je řadou pravidel, která vybízí k milosrdenství. Jedno z těchto pravidel umožňuje dát ženě rozlukový lístek (Dt 24,1). Středeční čtení (Př 2, 1-13) chválí moudrost, která tříbí lidské jednání.
NZ čtení v pondělí (Jk 1, 2-8) cení pokušení, neboť umožňuje se rozhodnout a osvědčit se. Pokračování z tohoto listu v úterý (Jk 2, 1-13) je chválou milosrdenství (tak jako SZ čtení v tento den) a končí slovy: „soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství, milosrdenství přemáhá soud“ (Jk 2,13) Ve středečním evangeliu (Mt 19, 1-12) Ježíš polemizuje s možností dát ženě rozlukový lístek.

Pátek před 6. nedělí po Zjevení Páně A

Ž 119, 1-8

¹Blahoslavení jsou ti, jejichž cesta je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona Hospodinova. ²Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví a hledají ho celým srdcem. ³Takoví nepáchají podlosti, chodí po jeho cestách. ⁴Tys dal svá přikázání, aby se pečlivě zachovávala. ⁵Kéž by byly mé cesty upevněny pro zachovávání tvých ustanovení! ⁶Tehdy nebudu zahanben, když si budu hledět všech tvých příkazů. ⁷V upřímnosti srdce ti budu vzdávat chválu, když se učím tvým spravedlivým nařízením. ⁸Budu zachovávat tvá ustanovení -- jen mě neopouštěj!

Lv 26, 34-46

³⁴Tehdy si země vynahradí svůj odpočinek po celou dobu svého zpustošení, kdy vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy země odpočine a vynahradí si svůj odpočinek ³⁵po celou dobu svého zpustošení bude odpočívat tak, jak neodpočívala o vašich sobotách, když jste v ní sídlili. ³⁶(Co se týče) těch, kdo z vás zůstanou, přivedu v zemích jejich nepřátel malomyslnost do jejich srdcí, takže je zažene zvuk odvátého listí; budou utíkat jako se utíká před mečem, padnou, i když je nikdo nebude honit. ³⁷Budou klopýtat jeden přes druhého, jako se klopýtá před mečem, i když je nikdo nebude honit. Nebudete mít sílu obstát před svými nepřáteli. ³⁸Zahynete mezi národy, země vašich nepřátel vás pohltí. ³⁹A ti, kdo z vás zůstanou, budou chřadnout pro své provinění v zemích svých nepřátel a také pro provinění svých otců budou chřadnout spolu s nimi. ⁴⁰Jestliže však vyznají vinu svou a vinu svých otců, svou věrolomnost, kterou se zpronevěřili vůči mně, takže se vůči mně stavěli nepřátelsky, ⁴¹(také já jsem se stavěl vůči nim nepřátelsky a přivedl jsem je do země jejich nepřátel), tehdy se jejich neobřezané srdce pokoří a tehdy vynahradí své provinění, ⁴²a já budu pamatovat na svou smlouvu s Jákobem. I na svou smlouvu s Izákem i na svou smlouvu s Abrahamem budu pamatovat a na zemi budu pamatovat. ⁴³Země bude jimi opuštěna, vynahradí si svůj odpočinek, když bude zpustošena, bez nich, a oni si vynahradí své provinění právě proto, že zavrhli má nařízení a jejich duše si zošklivila má ustanovení. ⁴⁴Ale i přesto, že budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezošklivím si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh. ⁴⁵Budu kvůli nim pamatovat na smlouvu s jejich předky, které jsem vyvedl z egyptské země před zraky národů, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin. ⁴⁶Toto jsou ustanovení, nařízení a zákony, které ustanovil Hospodin mezi sebou a syny Izraele na hoře Sínaj prostřednictvím Mojžíše.

1 J 2, 7-17

⁷Milovaní, nepíšu vám nové přikázání, ale staré, které jste měli od počátku. To staré přikázání je slovo, které jste už dávno slyšeli. ⁸A opět vám píšu přikázání nové, a to je pravdivé v něm i ve vás, že tma pomíjí a to pravé světlo již svítí. ⁹Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. ¹⁰Kdo svého bratra miluje, zůstává v tom světle a není v něm žádné pohoršení. ¹¹Kdo však svého bratra nenávidí, je ve tmě, ve tmě chodí a neví, kam jde; neboť tma oslepila jeho oči. ¹²Píšu vám, dítky, že jsou vám odpuštěny hříchy pro jeho jméno. ¹³Píšu vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; píšu vám, mládenci, že jste přemohli toho Zlého. ¹⁴Napsal jsem vám, dítky, že jste poznali Otce; napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který je od počátku; napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a přemohli jste toho Zlého. ¹⁵Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). ¹⁶Neboť všechno, co je ve světě -- žádost těla, žádost očí a (prázdná chlouba života) -- není z Otce, ale ze světa. ¹⁷A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává (na věčnost).