dnes (2022-07-15)
předchozí < den (2020-01-05) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 5. leden 2020, 2. neděle po Vánocích ABC

Kalendarium

Feofan, vl. jm. Govorov Georgij Vasiljevič (+1894), nejprve biskup, poté mnich, populární ruský autor asketické literatury

Popis lekcionáře

2. neděle po Vánocích ABC

Jr 31, 7-14

⁷Neboť toto praví Hospodin: Volejte s radostí nad Jákobem, křičte nad předním z národů. Zvěstujte, chvalte a říkejte: Hospodin zachránil svůj lid, ostatek Izraele. ⁸Hle, přivedu je ze severní země, shromáždím je z nejvzdálenějších částí země. Mezi nimi slepého a chromého, těhotnou spolu s rodičkou; navrátí se zpět jako velké shromáždění. ⁹Přijdou s pláčem a přivedu je s úpěnlivými prosbami. Uvedu je k potokům plným vody přímou cestou, na níž neklopýtnou, protože jsem se stal Izraeli otcem, Efrajim je můj prvorozený. ¹⁰Národy, slyšte Hospodinovo slovo a oznamte je na vzdálených ostrovech; říkejte: Ten, který rozptýlil Izrael, ho shromáždí a bude ho střežit jako pastýř své stádo. ¹¹Vždyť Hospodin vyplatil Jákoba, vykoupil ho z ruky silnějšího nežli on. ¹²Přijdou a budou radostně volat na sijónské výšině. Budou zářit nad Hospodinovou dobrotou, nad obilím, novým vínem a olejem, nad mláďaty bravu a skotu. Jejich duše bude jako zavlažovaná zahrada a nebudou už déle strádat. ¹³Tehdy se bude panna radovat tancem spolu s mládenci i starci. Změním jejich smuteční obřady v jásot, potěším je a místo jejich žalu jim dám radost. ¹⁴Duši kněží napojím tukem a můj lid se nasytí mojí dobrotou, je Hospodinův výrok.

nebo Sir 24, 1-12

1Moudrost bude chválit sama sebe a uprostřed svého lidu dojde oslavy. 2Ve shromáždění Nejvyššího otevře svá ústa a promluví před jeho zástupy: 3„Vyšla jsem z úst Nejvyššího a jako mlha jsem zahalila zemi. 4Na výsostech jsem přebývala, můj trůn je na sloupu oblakovém. 5Obvod nebes jsem sama obešla a prošla i nejhlubší propasti. 6Ve vlnách moře i po celé zemi a v každém lidu a národu jsem vládla, 7mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat. 8Tehdy mi Stvořitel všehomíra dal příkaz, ten, který i mne stvořil a našel místo pro můj stan, mi řekl: ‚V Jákobovi přebývej a v Izraeli měj své dědictví!‘ 9Před počátkem věků mě stvořil a nepominu navěky. 10Ve svatém stanu jsem před ním vykonávala službu, a tak jsem se na Sijónu pevně usadila. 11Našel mi tak příbytek ve městě, které si zamiloval, v Jeruzalémě vykonávám svou moc. 12V lidu plném slávy jsem zapustila kořeny, v podílu Hospodinově, v jeho dědictví.

Ž 147, 12-20

¹²Jeruzaléme, oslavuj Hospodina! Chval svého Boha, Sijóne! ¹³On upevnil závory tvých bran, požehnal tvým synům ve tvém středu. ¹⁴Na tvém území zajišťuje pokoj, sytí tě tou nejlepší pšenicí. ¹⁵Posílá svůj výrok na zem -- rychle běží jeho slovo. ¹⁶Dává sníh jako vlnu, jíní sype jako popel. ¹⁷Vrhá celé kousky ledu -- kdo obstojí před jeho mrazem? ¹⁸Pošle své slovo a taje, vyžene svůj vítr a vody se řinou. ¹⁹Oznámil své slovo Jákobovi, svá ustanovení a nařízení Izraeli. ²⁰Tak žádnému národu neučinil -- jeho nařízení nepoznaly. Haleluja!

nebo Mdr 10, 15-21

15 Moudrost vyrvala svatý lid a jeho potomstvo bez úhony z moci pronároda utiskovatelů. 16Vešla do duše Hospodinova služebníka Mojžíše a proti obávaným králům se postavila zázraky a znameními. 17Dala zbožným odplatu za jejich námahu, vedla je podivuhodnou cestou, za dne jim byla stínem a za noci hvězdnou září. 18Převedla je přes Rudé moře a provedla spoustou vod. 19Jejich nepřátele zatopila, je však vyrvala z hlubin propasti. 20A tak spravedliví obrali svévolníky a opěvovali tvé svaté jméno, Hospodine, a jednomyslně chválili tvou vítěznou ruku. 21Neboť moudrost otevřela ústa němých a dala srozumitelně promluvit i jazyku nemluvňat.

Ef 1, 3-14

³Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu. ⁴On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, ⁵ když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista ⁶ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu. ⁷V něm máme vykoupení skrze jeho krev -- odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti, ⁸kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti, ⁹ když nám oznámil tajemství své vůle, jak se mu líbilo a jak si předsevzal, ¹⁰ aby pro správu období, v němž budou naplněny příhodné časy, uspořádal pod jednu hlavu v Kristu všechny věci: ty na nebesích i ty na zemi, aby je uspořádal v něm. ¹¹V něm jsme se stali i dědici, když jsme byli předurčeni podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady své vůle, ¹²abychom tu byli k chvále jeho slávy, my, kteří jsme již předtím doufali v Krista. ¹³V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, ¹⁴jenž je závdavkem našeho dědictví až do vykoupení získaného vlastnictví k chvále jeho slávy.

J 1, (1-9).10-18

¹Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. ²To bylo na počátku u Boha. ³Všechno vzniklo skrze ně a bez něho nevzniklo vůbec nic , co je. ⁴V něm byl život a ten život byl světlo lidí. ⁵A to světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. ⁶Objevil se člověk poslaný od Boha, jehož jméno bylo Jan. ⁷Ten přišel jako svědek, aby o tom světle vydal svědectví, aby skrze něho všichni uvěřili. ⁸On sám nebyl to světlo, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. ⁹Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. ¹⁰Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal. ¹¹Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali. ¹²Těm však, kteří ho přijali, dal pravomoc stát se Božími dětmi, těm, kteří věří v jeho jméno. ¹³Ti se nenarodili z krve ani z vůle těla ani z vůle muže, nýbrž z Boha. ¹⁴A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jediný Syn, plný milosti a pravdy. ¹⁵Jan o něm vydával svědectví. Volal: „To je ten, o němž jsem řekl: ‚Ten, který přichází za mnou, je přede mnou, neboť byl dříve než já.‘“ -- ¹⁶Z jeho plnosti jsme my všichni vzali, milost za milostí. ¹⁷Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. ¹⁸Boha nikdo nikdy neviděl; jedinečný Bůh, který je v lůnu Otcově, ten nám o něm pověděl.