dnes (2022-07-25)
předchozí < den (2020-06-14) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 14. červen 2020, 11. neděle v mezidobí A

Kalendarium

Gottschalk (kol. 1000-1066), kníže lužických Srbů, usiloval o šíření křesťanství, při pohanském povstání byl zabit.

Popis lekcionáře

11. neděle v mezidobí A
Evangelium neděle (Mt 9,35 – 10,8) referuje o poslání Dvanácti. Dobrovolné pokračování (Mt 10, 9-23) uvádí pokyny pro jejich službu.
Spojovacím můstkem 1. čtení (Gn 18, 1-15; (21, 1-7)) a 2. čtení (Ř 5, 1-8) je pojem milost. Abraham nalezl milost v Hospodinových očích (Gn 18,3), když přijal tři muže, kteří mu zvěstovali narození Izáka. V listu křesťanské obci v Římě píše Pavel o ospravedlnění: „Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti…“ (Ř 5,2)

SZ čtení před nedělí navazují na nedělní čtení a všímají si osudů Izáka. Ve čtvrtek Gn 21, 1-7, v pátek Gn 24, 1-9 a v sobotu navazující Gn 24, 10-52.
NZ čtení souvisí s nedělním evangeliem - svědčí o souvislé řadě povolání od Mojžíše přes Ježíše, apoštoly až k nám. Ve čtvrtek Žd 3, 1-6, v pátek Sk 7, 35-43, v sobotu Mk 7, 1-13.

SZ čtení po neděli píší o konci pozemského života Sáry (v pondělí Gn 23, 1-19), Abrahama (v úterý Gn 26, 7-11) a jeho odkazu (ve středu Neh 9, 1-8).
NZ čtení pokračují ve svědectví o povolání: V pondělí (1 Te 3, 1-5) Timotea, v úterý (2 Te 2,23 – 3,5) křesťanů obce v Tesalonice, ve středu (L 6, 12-19) Dvanácti.

11. neděle v mezidobí A

Gn 18, 1-15 (21, 1-7)

¹I ukázal se mu Hospodin u Mamreho dubů, když seděl u vchodu do stanu za denního žáru. ²Když (pozvedl oči) a rozhlédl se, hle, tři muži stáli proti němu. Když je uviděl, běžel jim od vchodu do stanu vstříc, poklonil se až k zemi ³a řekl: Panovníku, jestliže jsem nyní nalezl ve tvých očích milost, nepomíjej prosím svého otroka. ⁴Nechám přinést trochu vody, abyste si mohli umýt nohy, a odpočiňte si pod stromem. ⁵Vezmu trochu jídla, abyste se posilnili. Potom půjdete dál. Vždyť proto procházíte kolem svého otroka! Řekli: Udělej, jak jsi řekl. ⁶Abraham pospíchal do stanu k Sáře a řekl: Rychle zadělej tři míry jemné mouky a udělej podpopelné chleby. ⁷A Abraham běžel k dobytku, vzal jemné a hezké tele a dal ho mládenci, aby ho rychle připravil. ⁸Potom vzal máslo, mléko a tele, které připravil, a předložil jim to. Zatímco jedli, stál u nich pod stromem. ⁹Zeptali se ho: Kdepak je tvá žena Sára? Odpověděl: Zde ve stanu. ¹⁰Jeden řekl: Jistě se k tobě vrátím (napřesrok o tomto čase,) a hle, tvá žena Sára bude mít syna. (A Sára poslouchala u vchodu do stanu za ním. ¹¹Abraham i Sára byli staří, pokročilého věku. Sáře již přestal běh ženský.) ¹²Sára se v nitru zasmála: Poté, co jsem zestárla, se mi dostane rozkoše! I můj pán je už starý. ¹³Hospodin řekl Abrahamovi: Proč se to Sára smála a říkala si: Cožpak budu opravdu rodit, když jsem stará? ¹⁴Je snad nějaká věc pro Hospodina nesnadná? V určený čas se k tobě vrátím, (napřesrok o tomto čase,) a Sára bude mít syna. ¹⁵Ale Sára to zapřela: Nesmála jsem se, protože se bála. On řekl: Kdepak, přece ses smála. ¹Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil Sáře to, co prohlásil. ²Sára otěhotněla a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna v určeném čase, o kterém s ním mluvil Bůh. ³Abraham dal svému synu, který se mu narodil, kterého mu Sára porodila, jméno Izák. ⁴Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, tak jak mu Bůh přikázal. ⁵Abrahamovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák. ⁶Sára řekla: Bůh mi způsobil smích. Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou. ⁷Ještě řekla: Kdo by jen pověděl Abrahamovi, že Sára bude kojit! A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna!

Ž 116, 1-2.12-19

¹Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby, ²naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat. ¹²Jak se odvděčím Hospodinu za všechno jeho dobrodiní vůči mně? ¹³Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. ¹⁴Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. ¹⁵Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných. ¹⁶Ach, Hospodine, jsem tvůj otrok, tvůj otrok, syn tvé otrokyně; tys mi rozvázal pouta. ¹⁷Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. ¹⁸Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, ¹⁹v nádvořích Hospodinova domu, ve tvém středu, Jeruzaléme. Haleluja!

Ř 5, 1-8

¹Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. ²Skrze něho jsme [vírou] získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy. ³A nejen to, chlubíme se také souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, ⁴vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději. ⁵A naděje nezahanbuje, neboť Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán. ⁶Vždyť když jsme ještě byli bezmocní, zemřel Kristus v určený čas za bezbožné. ⁷Sotva kdo podstoupí smrt za spravedlivého, i když za dobrého by se snad někdo i odvážil zemřít. ⁸Bůh však projevuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Mt 9,35 - 10,8.(9-23)

³⁵Ježíš obcházel všechna města i vesnice, učil v jejich synagogách, hlásal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou slabost v lidu. ³⁶Když uviděl zástupy, byl nad nimi hluboce pohnut, protože byli utrápení a sklíčení jako ovce, které nemají pastýře. ³⁷Tehdy řekl svým učedníkům: „Žeň je velká, dělníků je však málo. ³⁸Proste tedy Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“ ¹ Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a aby uzdravovali každou nemoc i každou slabost. ² Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,³ Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš, ⁴ Šimon Kananejský a Juda Iškariotský, který ho pak zradil. ⁵ Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: „Nechoďte na cestu pohanů a do samařského města nevstupujte;⁶ ale jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele. ⁷ Cestou hlásejte: ‚Přiblížilo se království Nebes.‘⁸Uzdravujte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony -- zadarmo jste přijali, zadarmo dejte. ⁹Neopatřujte si do svých opasků zlato ani stříbro ani měď; ¹⁰neberte si na cestu ani mošnu ani dvě košile ani sandály ani hůl, neboť dělník je hoden své obživy. ¹¹Do kteréhokoli města nebo vesnice vejdete, vyptejte se, kdo v něm je toho hoden; a tam zůstaňte, dokud neodejdete. ¹²Když budete vcházet do domu, pozdravte jej. ¹³Bude-li toho ten dům vskutku hoden, ať na něj přijde váš pokoj. Nebude-li však toho hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám. ¹⁴A když vás někdo nepřijme a nevyslechne vaše slova, při odchodu z toho domu nebo onoho města vytřeste prach se svých nohou. ¹⁵Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji sodomské a gomorské zemi než onomu městu.“ ¹⁶„Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí jako holubice. ¹⁷Mějte se na pozoru před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, budou vás bičovat ve svých synagogách, ¹⁸dokonce před vladaře a krále vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví. ¹⁹A když vás vydají, nestarejte se, jak nebo co promluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit. ²⁰Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale (Duch vašeho Otce), jenž mluví ve vás. ²¹Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je. ²²A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn. ²³Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného; neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“