dnes (2022-07-27)
předchozí < den (2020-06-03) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 3. červen 2020, Středa po Letnicích A

Kalendarium

Jan XXIII. (1881-1963), vl. jm. Angelo Giuseppe Roncalli, římským biskupem (papežem) 1958-1963, svolal II. vatikánský koncil a významně přispěl k obnově římskokatolické církve.

Popis lekcionáře

Letnice
Křesťanské Letnice (Padesátnice) vznikly přeznačením židovského svátku Šavuot (svátek týdnů) při kterém je vzpomínáno darování Zákona na Sinaji (za sedm týdnů došli Izraelité z Egypta na Sinaj). Křesťanské Letnice jako náhradní křestní termín máme doložené od začátku 3. stol.: „Potom jsou Letnice nejpříznivější dobou pro uspořádání křtu, neboť během nich bylo několikrát oznámeno mezi učedníky vzkříšení našeho Pána a poprvé byla dána milost Ducha svatého“ Tertulian - De baptismo 19
Izolovaným svátkem Ducha sv. se Letnice staly v římské liturgii postupně. Dnes jsou chápány jako vyvrcholení velikonoční doby.
V lekcionáři toho dne se čte popis seslání Ducha sv. (Sk 2, 1-21) buď jako 1. nebo 2. čtení. Alternativou je v případě 1. čtení SZ text (Nu 11, 24-30) o sestoupení Ducha na sedmdesát straších vč. Elkáda a Médáda. Alternativou 2. čtení je perikopa (1 K 12, 3b-13) o modlitbě a prorokování. Rovněž evangelium má dvě alternativy. Buď „Janovské Letnice“ (J 20, 19-23) nebo Ježíšův výrok o Duchu v poslední den svátku stánků (J 7, 37-39)

SZ čtení přípravných dnů si všímají daru Zákona na Sinaji. V čtvrtek se čte Ex 19, 1-9a, v pátek Ex 19, 16-25 a v sobotu Ex 20, 1-21.
NZ čtení čtvrtku (Sk 2, 1-11) je částí nedělního čtení o seslání Ducha. V pátek (Ř 8, 14-17) čteme: „… přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!“ (Ř 8,15). V sobotu jsou zařazena blahoslavenství (Mt 5, 1-12) zřejmě kvůli „blahoslavení, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni božími syny“ (Mt 5,9´).

SZ čtení v pondělí (Jl 2, 18-29) je citováno v nedělní čtení ze Skutků. NZ (Ř 8, 18-24) svědčí: „i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme…“ (Ř 8,23).
Úterní SZ text (Ez 39, 7-8.21-29) končí: „já, který jsem vylil svého ducha na dům Izraelský“ (Ez 39,29). NZ čtení (Ř 8, 26-27) – pokračování pondělního sděluje: „… Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti.“ (Ř 8,26)
Ve středu se opakují alternativní texty neděle – Nu 11, 24-30 a J 7, 37-39.

Středa po Letnicích A

Ž 104, 24-34.35b

²⁴Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Všechna jsi je moudře učinil. Země je plná tvých tvorů. ²⁵Hle moře, velké a široširé -- tam se toho hýbe! Bezpočet živočichů malých i velikých. ²⁶Plují tam lodě -- i livjátán, kterého jsi vytvořil, aby ses z něj radoval. ²⁷Ti všichni vzhlížejí k tobě, že jim dáš potravu ve svůj čas. ²⁸Dáváš jim, a oni si berou, otvíráš svou ruku a sytí se dobrem. ²⁹Když skryješ svou tvář, děsí se, když jim odejmeš ducha, hynou a navracejí se v prach. ³⁰Když posíláš svého ducha, jsou stvořeni. Tak obnovuješ tvář země. ³¹Kéž Hospodinova sláva trvá věčně! Kéž se Hospodin raduje ze svého díla! ³²Pohlédne na zemi a ta se roztřese, dotkne se hor a vzplanou. ³³Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, budu opěvovat svého Boha, dokud budu. ³⁴Kéž ho mé promlouvání potěší -- já se raduji v Hospodinu! ³⁵Dobrořeč, má duše, Hospodinu. Haleluja!

Nu 11, 24-30

²⁴Mojžíš vyšel a promluvil k lidu Hospodinova slova. Pak shromáždil sedmdesát mužů ze starších lidu a postavil je okolo stanu. ²⁵Hospodin sestoupil v oblaku, promluvil k němu a vzal z Ducha, který byl na něm, a dal ho na sedmdesát mužů ze starších. I stalo se, když na nich Duch spočinul, že prorokovali, ale znovu již ne. ²⁶Dva muži zůstali v táboře -- jeden se jmenoval Eldád a druhý se jmenoval Médád. I na nich spočinul Duch -- byli totiž mezi zapsanými, ale nevyšli ke stanu -- a prorokovali v táboře. ²⁷Přiběhl mládenec a oznámil to Mojžíšovi: Eldád a Médád prorokují v táboře. ²⁸Ozval se Jozue, syn Núnův, který sloužil Mojžíšovi od svého mládí, a řekl: Můj pane, Mojžíši, zadrž je. ²⁹Mojžíš mu řekl: Ty žárlíš kvůli mně? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci, když by Hospodin na ně dal svého Ducha! ³⁰Mojžíš se odebral do tábora, on i izraelští starší

J 7, 37-39

³⁷V poslední, velký den svátku Ježíš vstal a zvolal: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. ³⁸Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra! “ ³⁹To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven.