dnes (2022-07-14)
předchozí < den (2020-05-29) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 29. květen 2020, Pátek před Letnicemi A

Kalendarium

Jiří Třanovský (1592-1637), luterský farář ve Valašském Meziříčí a v Liptovském sv. Mikuláši, skladatel písní, vydal zpěvník „Cithara sanctorum“.
Cařihrad byl po celodenní bitvě dobyt Turky (1453).
Synoda v Barmen, na které skupina tzv. vyznávající církve předložila svoje zásady (1934).

Popis lekcionáře

Letnice
Křesťanské Letnice (Padesátnice) vznikly přeznačením židovského svátku Šavuot (svátek týdnů) při kterém je vzpomínáno darování Zákona na Sinaji (za sedm týdnů došli Izraelité z Egypta na Sinaj). Křesťanské Letnice jako náhradní křestní termín máme doložené od začátku 3. stol.: „Potom jsou Letnice nejpříznivější dobou pro uspořádání křtu, neboť během nich bylo několikrát oznámeno mezi učedníky vzkříšení našeho Pána a poprvé byla dána milost Ducha svatého“ Tertulian - De baptismo 19
Izolovaným svátkem Ducha sv. se Letnice staly v římské liturgii postupně. Dnes jsou chápány jako vyvrcholení velikonoční doby.
V lekcionáři toho dne se čte popis seslání Ducha sv. (Sk 2, 1-21) buď jako 1. nebo 2. čtení. Alternativou je v případě 1. čtení SZ text (Nu 11, 24-30) o sestoupení Ducha na sedmdesát straších vč. Elkáda a Médáda. Alternativou 2. čtení je perikopa (1 K 12, 3b-13) o modlitbě a prorokování. Rovněž evangelium má dvě alternativy. Buď „Janovské Letnice“ (J 20, 19-23) nebo Ježíšův výrok o Duchu v poslední den svátku stánků (J 7, 37-39)

SZ čtení přípravných dnů si všímají daru Zákona na Sinaji. V čtvrtek se čte Ex 19, 1-9a, v pátek Ex 19, 16-25 a v sobotu Ex 20, 1-21.
NZ čtení čtvrtku (Sk 2, 1-11) je částí nedělního čtení o seslání Ducha. V pátek (Ř 8, 14-17) čteme: „… přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče!“ (Ř 8,15). V sobotu jsou zařazena blahoslavenství (Mt 5, 1-12) zřejmě kvůli „blahoslavení, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni božími syny“ (Mt 5,9´).

SZ čtení v pondělí (Jl 2, 18-29) je citováno v nedělní čtení ze Skutků. NZ (Ř 8, 18-24) svědčí: „i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme…“ (Ř 8,23).
Úterní SZ text (Ez 39, 7-8.21-29) končí: „já, který jsem vylil svého ducha na dům Izraelský“ (Ez 39,29). NZ čtení (Ř 8, 26-27) – pokračování pondělního sděluje: „… Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti.“ (Ř 8,26)
Ve středu se opakují alternativní texty neděle – Nu 11, 24-30 a J 7, 37-39.

Pátek před Letnicemi A

Ž 33, 12-22

¹²Blahoslavený je národ, jehož Bohem je Hospodin; lid, který si vyvolil za dědictví. ¹³Hospodin hledí z nebe, vidí všechny lidské syny. ¹⁴Ze sídla svého přebývání pozoruje všechny obyvatele země. ¹⁵Ten, který všem jim vytvořil srdce, rozumí též všem jejich skutkům. ¹⁶Král se nezachrání velkým vojskem, hrdina se nevysvobodí velkou silou. ¹⁷Kůň je k záchraně nespolehlivý; svou velkou silou nezachrání. ¹⁸Hle, Hospodinovo oko hledí na ty, kdo se ho bojí, na ty, kdo očekávají na jeho milosrdenství, ¹⁹aby vysvobodil jejich duše od smrti, aby je zachoval při životě v čas hladu. ²⁰Naše duše očekává na Hospodina. On je naše pomoc i náš štít. ²¹Vždyť v něm se raduje naše srdce; vždyť spoléháme na jeho svaté jméno. ²²Kéž je s námi tvé milosrdenství, Hospodine, protože na tebe očekáváme.

Ex 19, 16-25

¹⁶Třetího dne, když nastalo jitro, se na hoře objevilo hřmění, blesky a ohromný oblak a ozval se velmi silný zvuk beraního rohu. Všechen lid v táboře se třásl. ¹⁷Mojžíš vyvedl lid z tábora vstříc Bohu a oni se postavili na úpatí hory. ¹⁸Celá hora Sínaj byla zahalená kouřem, protože na ni sestoupil Hospodin v ohni. Vystupoval z ní kouř jako kouř z hrnčířské pece a celá hora se velice třásla. ¹⁹Zvuk beraního rohu byl stále silnější a silnější, Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal. ²⁰Hospodin sestoupil na horu Sínaj, na vrchol hory; pak Hospodin zavolal Mojžíše na vrchol hory a Mojžíš vyšel vzhůru. ²¹Hospodin řekl Mojžíšovi: Sestup a varuj lid, aby nezkoušeli proniknout k Hospodinu, aby ho viděli, aby jich mnoho nepadlo. ²²Také kněží, kteří přistupují k Hospodinu, se musí posvětit, aby se na ně Hospodin neobořil. ²³Mojžíš řekl Hospodinu: Lid nemůže vystoupit na horu Sínaj, protože jsi nás sám varoval slovy: Vyznač hranici kolem hory a posvěť ji. ²⁴A Hospodin mu řekl: Jdi, sestup a zase vystoupíš ty a Áron s tebou. Avšak kněží a lid ať nezkouší proniknout a vystoupit k Hospodinu, aby se na ně neobořil. ²⁵Mojžíš tedy sestoupil k lidu a řekl jim to.

Ř 8, 14-17

¹⁴Neboť všichni ti, kdo jsou vedeni Duchem Božím, jsou Boží synové. ¹⁵Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! ¹⁶Sám ten Duch svědčí spolu s naším duchem. že jsme děti Boží. ¹⁷Jsme-li však děti, jsme i dědicové -- dědicové Boží a spoludědicové Kristovi, pokud vskutku spolu s ním trpíme, abychom spolu s ním byli také oslaveni.