dnes (2022-09-18)
předchozí < den (2020-05-10) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 10. květen 2020, 5. neděle velikonoční A

Kalendarium

Popis lekcionáře

5. neděle velikonoční A
Spojujícím tématem neděle je cesta k Otci. V evangeliu (J 14, 1-14), které je součástí Ježíšovy řeči na rozloučenou se Tomáš ptá: „Pane nevíme kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš odpovídá: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život…“ (J 14, 5-6) a rovněž říká: „…já jdu k Otci“ (J 14,12). Ve 2. čtení (1 P 2, 2-10) najdeme „přicházíte k němu, kameni živému“ (1 P 2,4). V 1. čtení (Sk 7, 55-60) kamenovaný Štěpán odchází k Otci a prosí: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ (Sk 7,59). Zajímavé je rovněž souvislost mezi kameny ke kamenování a kamenem úhelným či kameny živými.

Ve SZ čtení čtvrtku (Gn 12, 1-3) je výzva Abramovi: „Odejdi ze své země…“ (Gn 12,1). NZ čtení (Sk 6, 8-15) o zatčení Štěpána vytváří kontext k nedělnímu 1. čtení.
V pátečním SZ čtení (Ex 3, 1-12) se Hospodin představuje Mojžíšovi jako „Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův“ (Ex 3,6) analogicky k Ježíšově výroku nedělního evangelia „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život…“ (J 14,6). NZ čtení (Sk 7, 1-16) je vzato ze Štěpánovy řeči před Veleradou o Abrahamovi, který se vydal na cestu.
Sobotní čtení se týkají analogií se Štěpánovým osudem. Ve SZ (Jr 26, 20-24) je králem zabit Uriáš, autor pro krále nepříjemných proroctví. Evangelium (J 8, 48-59) obsahuje pokus o kamenování Ježíše.

Pondělní SZ čtení (Ex 13, 17-22) popisuje cestu Izraelitů pouští. Tato událost je reflektována Štěpánovou řečí před veleradou v NZ čtení (Sk 7, 17-40).
V úterním SZ čtení (Př 3, 5-12) stojí „Poznávej ho na všech svých cestách, a on napřímí tvé stezky“ (Př 3,6). NZ čtení (Sk 7, 44-56) je pokračováním Štěpánovy řeči.
Ve středu čteme v SZ (Př 3, 13-18) „cesty (Moudrosti) jsou cesty příjemné a všechny její stezky jsou pokoj“. V evangeliu (J 8, 31-38) Ježíš oponuje Židům, kteří ho chtějí zabít.

5. neděle velikonoční A

Sk 7, 55-60

⁵⁵Ale Štěpán, plný Ducha Svatého, upřeně pohlédl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po pravici Boží, ⁵⁶a řekl: „Hle, vidím nebesa rozevřená a Syna člověka, jak stojí po pravici Boží.“ ⁵⁷Oni však vykřikli velikým hlasem, zacpali si uši a společně se na něho vrhli. ⁵⁸Vyhnali ho ven z města a kamenovali. Svědkové odložili své pláště k nohám mladíka, který se jmenoval Saul. ⁵⁹A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ ⁶⁰Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane, nepočítej jim tento hřích.“ Když to řekl, zesnul.

Ž 31, 1-5.15-16

²V tobě, Hospodine, hledám útočiště; kéž nejsem nikdy zahanben. Vytrhni mě pro svou spravedlnost! ³Nakloň ke mně své ucho, rychle mě vysvoboď, buď mi pevnou skálou, opevněným domem, abys mě zachránil. ⁴Neboť ty jsi má skála a má tvrz! Pro své jméno mě tedy veď a posiluj! ⁵Vyveď mě z léčky, kterou mi nastražili. Vždyť tys má záštita! ¹⁵Já však doufám v tebe, Hospodine! Řekl jsem: Tys můj Bůh! ¹⁶Mé časy jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují!

1 P 2, 2-10

²Jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova. abyste jím vyrostli k záchraně. ³jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý. ⁴ Když přicházíte k němu, kameni živému, jenž byl od lidí zavržen, ale před Bohem je vyvolený, vzácný, ⁵i vy sami jako živé kameny jste budováni jako duchovní dům ve svaté kněžstvo, abyste přinášeli duchovní oběti, příjemné Bohu skrze Ježíše Krista. ⁶Proto stojí v Písmu: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úhelný, vyvolený, vzácný; kdo v něj věří, jistě nebude zahanben.‘ ⁷Vám tedy, kteří věříte, je vzácností, ale nevěřícím je to ‚kámen, který stavitelé zavrhli; ten se stal kamenem úhelným ‘ ⁸a ‚kamenem úrazu a skálou pohoršení‘. Ti narážejí, protože jsou neposlušni slova; k tomu také byli určeni. ⁹Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky ‘ toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. ¹⁰Vy, kdysi ‚Ne-lid‘, jste nyní lid Boží; vy, kdysi ‚ Ne-slitovaní‘, jste však nyní došli slitování.

J 14, 1-14

¹„Ať se vaše srdce nechvěje. Věříte v Boha, věřte i ve mne. ²V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. Kdyby nebyly, řekl bych vám to. Neboť vám jdu připravit místo. ³A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. ⁴A kam já jdu, víte, i cestu znáte.“ ⁵Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ ⁶Ježíš mu řekl: „Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. ⁷ Jestliže znáte mne, poznáte i mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“ ⁸Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“ ⁹Ježíš mu řekl: „ Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? ¹⁰Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky. ¹¹Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; ne-li, věřte aspoň pro ty skutky. ¹²Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší skutky než tyto, neboť já jdu k Otci. ¹³A oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu. ¹⁴Požádáte-li mne o něco v mém jménu, já to učiním.“