dnes (2022-07-31)
předchozí < den (2020-08-09) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 9. srpen 2020, 19. neděle v mezidobí A

Kalendarium

Edita Steinová (1891-1942), mučednice, židovského původu, spolupracovnice filozofa Edmunda Husserla, konvertovala ke katolicismu, vstoupila do karmelitánského řádu, popravena nacisty v Osvětimi.
Jakoubek ze Stříbra (1429)

Popis lekcionáře

19. neděle v mezidobí A
Sjednocující téma čtení této neděle, podobně jako předchozí je záchrana. V evangeliu (Mt 14, 22-33) Ježíš tiší bouři a zachraňuje učedníky na lodi. Zachraňuje i Petra, když přestává věřit.
Ve 2. čtení (Ř 10, 5-15) říká Pavel: „… uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.“ (Ř 10,9).
1. čtením (Gn 37, 1-4.12-28) začíná josefovský cyklus. Jednak Ruben se pokouší Josefa zachránit, jednak i skrze špatnost bratrů Bůh zachraňuje nejen Josefa, ale celý rod.

SZ čtení před nedělí předkládají ve čtvrtek (Gn 35, 22b-29) rodokmen Jákoba, v pátek (Gn 36, 1-8) rodokmen Ezaua, v sobotu (Gn 37, 5-11) Josefův sen, kvůli kterému jej bratři nenáviděli.
NZ čtení čtvrtku (Sk 17, 10-15) a pátku (Sk 18, 24-28) ukazují příklady Židů, kteří přijali Krista (souvislost s 2. nedělním čtením). Zmínka o bouřce v sobotním evangeliu (Mt 16, 1-4) jej prostředím spojuje s evangeliem nedělním.

SZ čtení po neděli rozvíjí Josefův příběh. V pondělí (Gn 37, 29-37) žal Jákoba nad smrtí milovaného syna. V úterý (Gn 39, 1-23) svádění Josefa Putifarovou ženou, ve středu (Gn 40, 1-23) výklad snů faraónova číšníka a pekaře.
NZ texty pondělí (2 P 2, 4-10) obsahují: „… Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušky…“ (2 P 2,9), v úterý (Ř 9, 14-29) „záleží na Bohu, který se smilovává“ (Ř 9,16).
Středeční evangelium (Mt 8, 23-27) má stejné téma jako evangelium nedělní.

19. neděle v mezidobí A

Gn 37, 1-4.12-28

¹Jákob se usadil v zemi putování svého otce, v zemi kenaanské. ²Toto je rodopis Jákobův. Sedmnáctiletý Josef pásl s bratry ovce. Mládenec byl se syny žen svého otce, Bilhy a Zilpy. Josef o nich přinesl jejich otci zlou zprávu. ³Izrael miloval Josefa nade všechny své syny, protože byl jeho synem ve stáří, a udělal mu bohatě vyšívanou suknici. ⁴Když jeho bratři viděli, že ho otec miluje nade všechny bratry, začali ho nenávidět a nedokázali s ním pokojně promluvit. ¹²Bratři pak odešli, aby pásli ovce svého otce v Šekemu. ¹³Izrael řekl jednou Josefovi: Což nepasou tvoji bratři v Šekemu? Pojď, pošlu tě k nim. Řekl mu: Tady jsem. ¹⁴Izrael mu řekl: Jdi se prosím podívat, jak se daří tvým bratrům a ovcím a přines mi zprávu. Tak ho poslal z chebrónského údolí a on přišel do Šekemu. ¹⁵Když bloudil tou krajinou, potkal ho nějaký muž a zeptal se ho: Co hledáš? ¹⁶Odpověděl: Hledám své bratry. Pověz mi, prosím, kde pasou. ¹⁷Ten muž mu řekl: Odtáhli odsud, protože jsem je slyšel říkat: Pojďme do Dótanu. Josef šel za svými bratry a nalezl je v Dótanu. ¹⁸Oni ho viděli zpovzdálí, dříve než se k nim přiblížil, a záludně se proti němu domluvili, že ho usmrtí. ¹⁹Říkali jeden druhému: Hle, mistr snů přichází. ²⁰Nuže pojďte, zabijme ho a hoďme ho do jedné z těchto cisteren a řekneme, že ho sežrala divá zvěř. A uvidíme, co bude z jeho snů. ²¹Uslyšel to Rúben a zachránil ho z jejich ruky. Řekl: Nezabíjejme ho! ²²Dále jim Rúben řekl: Neprolévejte krev. Hoďte ho do té cisterny v pustině, ale ruku na něho nevztahujte. To řekl, aby ho vysvobodil z jejich ruky, aby ho přivedl zpět k jeho otci. ²³Jakmile Josef přišel k bratrům, svlékli z Josefa jeho suknici, tu bohatě vyšívanou suknici, kterou měl na sobě, ²⁴a vzali Josefa a hodili ho do cisterny. Byla to prázdná cisterna, nebyla v ní voda. ²⁵Pak se posadili, aby pojedli chléb. Když pozvedli oči, tu uviděli karavanu Izmaelitů přicházející z Gileádu. Jejich velbloudi nesli ladanum, balzám a myrhu dolů do Egypta. ²⁶Tu řekl Juda svým bratrům: Jaký zisk z toho bude, když zabijeme svého bratra a utajíme jeho krev? ²⁷Pojďte, prodáme ho Izmaelitům, ale svou ruku na něho nevztahujme; vždyť to je náš bratr a naše tělo. Bratři Judu poslechli. ²⁸Když procházeli kolem midjánští obchodníci, vytáhli a vyndali Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.

Ž 105, 1-6.16-22.45b

¹Vzdávejte chválu Hospodinu! Vzývejte jeho jméno! Oznamujte mezi národy jeho činy! ²Zpívejte mu, opěvujte ho, přemýšlejte o všech jeho divech! ³Chlubte se jeho svatým jménem! Ať se raduje srdce těch, kdo hledají Hospodina! ⁴Hledejte Hospodina a jeho sílu! Ustavičně vyhledávejte jeho tvář! ⁵Pamatujte na divy, které vykonal, na jeho znamení, na rozsudky jeho úst, ⁶vy, símě Abrahama, jeho otroka, synové Jákobovi, jeho vyvolení. ¹⁶Přivolal na zemi hlad, zlomil každou hůl chleba. ¹⁷Poslal před nimi muže prodaného do otroctví -- Josefa. ¹⁸Sevřeli mu nohy do okovů, na jeho duši dolehlo železo, ¹⁹až do chvíle, kdy došlo na jeho slovo -- řeč Hospodinova ho protříbila. ²⁰Král poslal a uvolnil ho; vládce národů ho rozvázal. ²¹Učinil ho pánem svého domu a vládcem všeho svého majetku. ²²Aby připoutal svá knížata ke své duši a aby starcům dal moudrost. Haleluja!

Ř 10, 5-15

⁵Mojžíš píše o spravedlnosti, která je (založena na Zákonu): ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘ ⁶Avšak spravedlnost (založená na víře) mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ -- to je (jako přivést) Krista dolů -- ⁷nebo: ‚kdo sestoupí do propasti?‘ -- to je (jako vyvést) Krista z mrtvých. ⁸Ale co praví? ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: ⁹Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. ¹⁰Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, ¹¹neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ ¹²Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť (nade všemi) je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, ¹³neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘ ¹⁴Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? ¹⁵A jak mohou hlásat, nebyli-li posláni? Jak je napsáno: ‚Jak jsou krásné nohy [těch, kteří zvěstují pokoj,] těch, kteří zvěstují dobré noviny.‘

Mt 14, 22-33

²²A Ježíš hned přinutil své učedníky, aby nastoupili do lodi a jeli před ním na druhou stranu, než on propustí zástupy. ²³A když zástupy propustil, vystoupil na horu, aby se o samotě pomodlil. Když nastal večer, byl tam sám. ²⁴Loď již byla od země vzdálena mnoho stadií . zmítána vlnami, protože vítr vál proti ní. ²⁵O čtvrté noční hlídce šel Ježíš k nim, kráčeje po moři. ²⁶ Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se a řekli: „To je přízrak!“ A strachem vykřikli. ²⁷ Ježíš na ně hned promluvil: „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se!“ ²⁸Petr mu odpověděl: „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať přijdu k tobě po vodě!“ ²⁹On řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a přišel k Ježíšovi. ³⁰Ale když viděl silný vítr, dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ ³¹Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi zapochyboval?“ ³²A když vstoupili na loď, vítr přestal. ³³Ti, kdo byli v lodi, se mu poklonili a řekli: „Opravdu jsi Boží Syn.“