dnes (2022-07-26)
předchozí < den (2020-02-24) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 24. únor 2020, Pondělí po 7. neděli po Zjevení Páně A

Kalendarium

Matěj, apoštol zvolený losem po nanebevstoupení Ježíše Krista

Popis lekcionáře

7. neděle po Zjevení A
Klíčovým tématem nedělního evangelia (Mt 5, 38-48), které je pokračováním horské řeči, je láska k nepřátelům: „Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují“ (Mt 5,44) Evangelium cituje 3. knihu Mojžíšovu: „miluj svého bližního, jako sebe samého“ (Lv 19, 18), která se čte jako 1. nedělní čtení (Lv 19, 1-2.9-18). Tematicky nezávislé 2. čtení je pokračováním z minulé neděle.

Dvojice biblických čtení (SZ a NZ) všedních dní před nedělí ukazují na posuny mezi SZ a NZ pojetím. Ve čtvrtek již SZ čtení (Ex 22, 21-27) nabádá k milosrdenství: „Jestliže vezmeš do zástavy plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať…“ (Ex 22,25). NZ čtení (1 K 10,23 – 11,1) žádá řídit se nejen vlastním svědomím, ale i svědomím bližního.
SZ čtení pátku (Lv 6, 1-7) si všímá zákona oběti. Podle NZ (Ga 5, 2-6) zákon sám o sobě nepomůže, ospravedlnění přichází skrze víru.
V sobotu jsou nám předestřena SZ pravidla obsažená v knize Levitikus (Lv 24, 10-23) charakterizovaná zásadou: „oko za oko, zub za zub“ (Lv 24,20). Naproti tomu NZ čtení (Mt 7, 1-12) obsahuje Zlaté pravidlo: „všechno, co byste chtěli, aby lidé činili vám, čiňte i vy jim“ (Mt 7,12)

Obě pondělní čtení rozvíjí téma lásky k nepřátelům. Již SZ (Př 25, 11-22) požaduje: „Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou“ (Př 25,21) Tento citát je obsažen i v NZ čtení (Ř 12, 9-21).
V úterním SZ čtení (Gn 31, 1-3.17-50) usiluje Jákob o pokoj s Lábanem, zatímco NZ čtení (Žd 12, 14-16) vybízí k pokoji se všemi.
Středeční SZ čtení (Př 3, 27-35) říká: „Neveď s nikým bezdůvodně při, jestliže ti nezpůsobil zlo“ (Př 3,30), zatímco NZ (L 18, 18-30) požaduje: „Prodej všechno co máš, rozdej chudým…“ (L 18,22)

Pondělí po 7. neděli po Zjevení Páně A

Ž 119, 57-64

⁵⁷Řekl jsem: Můj podíl je Hospodin, a tak budu zachovávat tvá slova. ⁵⁸Celým srdcem (hledám tvou přízeň,) smiluj se nade mnou podle svého slova. ⁵⁹Přemýšlím o svých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím. ⁶⁰Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy. ⁶¹Omotávají mě provazy ničemů, na tvůj zákon však nezapomínám. ⁶²Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal díky za tvá spravedlivá nařízení. ⁶³Jsem společníkem všech, kteří se tě bojí, těch, kdo zachovávají tvá přikázání. ⁶⁴Hospodine, země je plná tvého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením!

Př 25, 11-22

¹¹Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas. ¹²Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho. ¹³Jako (chlad od sněhu) v čas žně je spolehlivý posel pro ty, kteří ho posílají, neboť občerství duši svých pánů. ¹⁴Jako oblaka a vítr bez deště je člověk, který se chlubí jenom slibovaným darem. ¹⁵Vůdce se dá přemluvit tím, kdo je pomalý k hněvu, vlídný jazyk zlomí kosti. ¹⁶Když nalezneš med, jez s mírou; jinak se ho přesytíš a vyzvrátíš ho. ¹⁷(Čiň svou nohu vzácnou v domě) svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět. ¹⁸Kyj, meč a ostrý šíp, to je člověk, který vypovídá proti svému bližnímu jako falešný svědek. ¹⁹Jako spoléhat na zlomený zub či vyvrtnutou nohu je vkládat naděje v nevěrného člověka v den soužení. ²⁰Jako ten, kdo svléká oděv ve chladném dni, či jako ocet na sodu, je ten, kdo zpívá písně skleslému srdci. ²¹Jestliže ten, kdo tě nenávidí, hladoví, nakrm ho chlebem, jestliže žízní, napoj ho vodou, ²²neboť mu nahrneš řeřavé uhlí na hlavu a Hospodin ti odplatí.

Ř 12, 9-21

⁹Láska ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému. ¹⁰Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, (v prokazování úcty) předcházejte jeden druhého. ¹¹V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, služte Pánu. ¹²V naději se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. ¹³Sdílejte se se svatými v jejich potřebách, usilujte o pohostinnost. ¹⁴Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, dobrořečte a nezlořečte. ¹⁵Radujte se s radujícími, plačte s plačícími. ¹⁶(Mějte jeden k druhému stejný ohled.) Nepomýšlejte na vysoké věci, ale nechte se vést k obyčejným. Nebuďte moudří sami podle sebe. ¹⁷Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Přede všemi lidmi mějte na mysli ušlechtilé věci. ¹⁸Je-li možno, pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi. ¹⁹Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ ²⁰Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ ²¹Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.