dnes (2022-09-06)
předchozí < den (2020-05-18) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 18. květen 2020, Pondělí po 6. neděli velikonoční A

Kalendarium

Soudce chebský, dohoda husitů s basilejským koncilem o možnosti, hájit svobodně svoje učení na koncilu (1432).
Českou konfesi, společné vyznání českých nekatolíků, předali zástupci českých stavů císaři Maxmiliánovi II. (1575). Císař ústně přislíbil, že jí bude respektovat, brzy z ní však vyloučil královská města.
Karol Wojtyla, nar. 1920 ve Wadowicích u Krakova, od 1978 papežem Janem Pavlem II.
Paul Althaus (1888-1966), luterský teolog, prof. dogmatiky a NZ.

Popis lekcionáře

6. neděle velikonoční A
Společný tématem nedělních textů je život. V evangeliu (J 14, 15-21), které je součástí Ježíšovy řeči na rozloučenou, čteme: „…já žiji a také vy budete žít.“ (J 14,19). V 1. čtení (Sk 17, 22-31) káže Pavel na Areopagu: „on dává všem život, dech i všechno“ (Sk 17,25) i „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme“ (Sk 17,28). Ve 2. čtení (1 P 3, 13-22) stojí o Kristu: „V těle byl sice usmrcen, ale v Duchu obživen.“ (1 P 3,18). Zároveň zmiňuje archu, která zachránila životy Noeho rodiny a je předobrazem křtu.

SZ čtení všedních dní před nedělí si všímají záchrany života v arše. Ve čtvrtek Gn 6, 5-22, v pátek Gn 7, 1-24 a v sobotu Gn 8, 13-19.
NZ čtení ve čtvrtek (Sk 27, 1-12) a navazující v pátek (Sk 27, 13-37) popisují záchranu Pavla a jeho spolucestujících v jiné lodi. Evangelium v sobotu (J 14, 27-29) připravuje na evangelium nedělní.

Texty v pondělí navazují na čtení před nedělí. SZ (Gn 9, 8-17) popisuje smlouvu Hospodina s Noem doprovázenou duhou. NZ (Sk 27, 39-44) záchranu Pavla při ztroskotání.
V úterý líčí SZ čtení (Dt 5, 22-33) smlouvu s Hospodinem „abyste zůstali naživu, bylo vám dobře a dožili jste se mnoho dní…“ (Dt 5,33) NZ list (1 P 3, 8-12) doporučuje: „kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk od zlého…“ (1 P 3,10)
Středeční texty navazují na nedělní evangelium a všímají si odcházení Mojžíše (Dt 31, 1-13) a Ježíše (J 16, 16-24). Jsou přípravou za zítřejší slavnost Nanebevstoupení Páně.

Pondělí po 6. neděli velikonoční A

Ž 93

¹Hospodin kraluje! Oděl se důstojností! Oděl se Hospodin, silou se opásal! Ano i svět stojí pevně, nezhroutí se. ²Tvůj trůn pevně stojí odedávna. Ty jsi od věčnosti! ³Pozdvihly proudy, Hospodine, pozdvihly proudy svůj hlas, zvedají proudy své vlnobití! ⁴Nad majestátný hukot mnohých vod, nad mořský příboj je majestátný Hospodin na výšině. ⁵Tvá svědectví jsou naprosto spolehlivá. Hospodine, tvému domu sluší svatost po dlouhé časy.

Gn 9, 8-17

⁸A Bůh řekl Noemu a s ním jeho synům: ⁹Hle, já ustanovuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem po vás ¹⁰a s každou živou duší, která je s vámi, s ptactvem, s dobytkem a s veškerou zemskou zvěří s vámi; ode všech, kdo vyšli z archy, po všechnu zvěř země. ¹¹Ustanovuji s vámi svou smlouvu, že již nevyhladím všechno tvorstvo vodami potopy a že už nebude potopa, která by zničila zemi. ¹²A Bůh řekl: Toto je znamení smlouvy, kterou kladu mezi sebe a vás i každou živou duši, která je s vámi, pro věčné generace. ¹³Na oblak jsem dal duhu, která bude znamením smlouvy mezi mnou a zemí. ¹⁴Když zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, ¹⁵připomenu si svou smlouvu mezi mnou a vámi i každou živou duší v celém tvorstvu a voda se již nestane potopou, aby zničila všechno tvorstvo. ¹⁶Když bude na oblaku duha, spatřím ji a připomenu si věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou duší v celém tvorstvu, které je na zemi. ¹⁷A Bůh řekl Noemu: Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustanovil mezi sebou a vším tvorstvem, které je na zemi.

Sk 27, 39-44

³⁹Když však nastal den, nemohli poznat, co je to za zemi; viděli jen nějaký záliv s plochým pobřežím, k němuž zamýšleli s lodí najet, bude-li to možné. ⁴⁰Odsekli kotvy a nechali je v moři. Zároveň rozvázali provazy u kormidel, zvedli proti větru přední plachtu a směřovali ke břehu. ⁴¹Najeli však na mělčinu a loď narazila na dno. Příď uvízla a zůstala nehybná, zatímco záď se začala bortit pod náporem vln. ⁴²Vojáci se rozhodli, že vězně zabijí, aby některý neuplaval a neutekl. ⁴³Ale setník chtěl zachránit Pavla, a proto jim v tom úmyslu zabránil. Rozkázal, aby ti, kdo umějí plavat, se první vrhli do moře a vyšli na zem ⁴⁴a ostatní aby se zachránili na prknech nebo na troskách lodi. A tak se stalo, že se všichni v pořádku dostali na břeh.