Při práci nebo studiu jiné školy? Ekumenicky a v přátelské atmosféře?

Ekumenický lekcionář


dnes (2020-06-16)
předchozí < den (2020-04-09) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující


Texty pro 9. duben 2020, Den večeře Páně (Zelený čtvrtek) ABC


Kalendarium

Dietrich Bonhoeffer (1906-1945), významný německý protestantský teolog, za účast v odboji byl nacisty uvězněn a popraven, literárně jej proslavily Listy z vězení.

Popis lekcionáře

Velikonoční Triduum utrpení, smrti, přebývání v hrobě a zmrtvýchvstání Ježíše Krista vzniklo v Jeruzalémě ve druhé polovině 4. století. Na základě dobových pramenů je možné rekonstruovat průběh jeho slavení včetně biblických textů, které byly čteny. Jeruzalémské slavení, odehrávající se na místech, kde se vyvrcholení Ježíšova života událo, se stalo vzorem slavení ostatních církví Východu i Západu.
Současný ekumenický lekcionář Tridua vychází z římského. Odchylky nejsou velké. Některá čtení jsou o několik veršů doplněna, některá čtení mají alternativy. Vstupem do Tridua je liturgie připomínající ustanovení večeře Páně slavená ve čtvrtek večer. V pátek odpoledne či večer se vzpomíná na utrpení Páně a jeho smrt na kříži při liturgii, která již podle starověké tradice neobsahuje večeři Páně. Navíc, oproti římské praxi, je zařazena možnost liturgie na Bílou sobotu dopoledne (bez večeře Páně - den spočinutí Páně v hrobě). Triduum vrcholí vigilií velikonoční neděle, slavenou v noci ze soboty na neděli.

Den večeře Páně (Zelený čtvrtek) 1. čtení (Ex 12, 1-4.[5-10].11-14) popisuje ustanovení pesachové hostiny. 2. čtení (1 K 11, 23-26) nejstarší známé ustanovení hostiny Páně. Evangelium (J 13, 1-17.31b-35) Janovu verzi večeře na rozloučenou, při které Ježíš umývá učedníkům nohy.

Den utrpení Páně (Velký pátek) 1. čtení (Iz 52,13 – 53,12) je 4. písní o božím služebníkovi. 2. čtení z listu Židům o Kristu – veleknězi je možné vybrat ze dvou variant: bud Žd 10, 16-25, nebo Žd 4, 14-16. Pašije jsou navrženy podle Jana (J 18,1 – 19,42)

Den spočinutí Páně v hrobě (Bílá sobota, nikoli vigilie) 1. čtení (Jb 14, 1-14) klade otázku: „Zemře-li muž, ožije snad opět?“ (Jb 14,14). V jiné variantě 1. čtení (Pl 3, 1-9.19-24) stojí: „Způsobil, že bydlím v temnotách jako dávno zemřelí.“ (Pl 3,6) 2. čtení (1 P 4, 1-8) obsahuje: „Vždyť proto bylo evangelium zvěstováno i mrtvým, aby žili podle Boha v Duchu…“ (1 P 4,6). Evangelium popisuje Ježíšův pohřeb ve dvou variantách. Buď Mt 27, 57-66 nebo J 19, 28-42.

Zmrtvýchvstání Páně – vigilie
Gn 1, 1-2.4a stvoření světa podle kněžského kodexu
Gn 7, 1-5.11-18; 8, 6-18; 9, 8-13 potopa
Gn 22, 1-18 obětování Izáka
Ex 14, 10-31; 15, 20-21 průchod Rákosovým mořem – klíčový text vigilie
Iz 55, 1-11 pojďte k vodám
Bar 3, 9-15.32 – 4,4 opustil jsi pramen moudrosti nebo Př 8, 1-8.19-21; 9, 4b-6 chvála moudrosti
Ez 36, 24-28 srdce z masa
Ez 37, 1-14 suché kosti
Sof 3, 14-20 výskej, dcero siónská
Ř 6, 3-11 křest ve smrt i vzkříšení
Mt 28, 1-10 prázdný hrob

Zmrtvýchvstání Páně – ve dne Během velikonoční doby je zvykem, podle staré tradice, na místo SZ čtení číst ze Skutků. Ekumenický lekcionář tuto zásadu drží, ale zároveň nabízí alternativu.
Jako 1. čtení (Sk 10, 34-43) se čte letniční kázání Petrovo o Ježíšově životě se zřetelem k jeho zmrtvýchvstání. SZ alternativa (Iz 25, 6-9) obsahuje: "Navždy pohltí smrt a Panovník Hospodin sestře slzy z každé tváře." 2. čtení (1 K 15, 1-11) obsahuje jedno z nejstarších vyznání víry: "Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem, byl pohřben a třetího dne byl vzkříšen podle Písem." Může být nahrazeno perikopou Sk 10, 34-43, pokud nebyla čtena jako 1. čtení. Evangelium obsahuje svědectví o prázdném hrobě bud z Jana (J 20, 1-18) či Marka (Mk 16, 1-8). V řadě detailů se verze liší. Např. u Marka odchází Ježíš do Galileje, u Jana zůstává v Jeruzalémě, u Marka přichází ženy ke hrobu když vyšlo slunce, u Jana ještě za tmy, atd.

Zmrtvýchvstání Páně – večer
Této denní hodině odpovídá evangelium o cestě učedníkům do Emauz (24, 13-49). Doplňují jej sváteční texty: 1. čtení (Iz 25, 6-9) „Toto je Hospodin, na něhož jsme očekávali, jásejme a radujme se v jeho záchraně“ (Iz 25,9). 2. Čtení (1 K 5, 6b-8) „Slavme tedy svátek… s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy“ (1 K 5, 8)

Den večeře Páně (Zelený čtvrtek) ABC

1. čtení Ex 12, 1-4.(5-10).11-14

1I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi: 2Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku. 3Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu. 4A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní. 5Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat. 6A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije. 7Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží domů, v nichž ho budou jíst. 8Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. 9Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ve vodě, ale pouze pečené na ohni i hlavu s hnáty a s vnitřnostmi. 10Nic z něho neponecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm. 11A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, sandály na nohou a hůl v ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť Hospodinu. 12A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin. 13Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi. 14Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako věčné ustanovení.

Žalm 116, 1-2.12-19

1Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby, 2naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat. 12Jak se odvděčím Hospodinu za všechno jeho dobrodiní vůči mně? 13Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno. 14Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem. 15Vzácná je v očích Hospodinových smrt jeho věrných. 16Ach, Hospodine, jsem tvůj otrok, tvůj otrok, syn tvé otrokyně; tys mi rozvázal pouta. 17Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno. 18Své sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem, 19v nádvořích Hospodinova domu, ve tvém středu, Jeruzaléme.

2. čtení 1 K 11, 23-26

23Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, vzal chléb, 24vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které se za vás láme. Toto čiňte na mou památku.‘ 25Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘ 26Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.

Evangelium J 13, 1-17.31b-35

1Před velikonočním svátkem Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce. 2Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal, 3Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, 4vstal od večeře a odložil své šaty, vzal lněné plátno a přepásal se. 5Potom nalil do umyvadla vodu a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, kterým byl přepásán. 6Přišel k Šimonovi Petrovi. Ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“ 7Ježíš mu odpověděl: „Co já činím, nyní nevíš, potom však to poznáš.“ 8Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš mu odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.“ 9Šimon Petr mu řekl: „Pane, pak tedy nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!“ 10Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“ 11Věděl totiž, kdo ho vydává. Proto řekl: ‚Ne všichni jste čistí.‘ 12Když jim umyl nohy a vzal si své šaty, opět zaujal místo u stolu a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil? 13Vy mne nazýváte Učitelem a Pánem a dobře pravíte; jsem jím. 14Jestliže tedy já, Pán a Učitel, jsem vám umyl nohy, i vy si máte navzájem umývat nohy. 15Dal jsem vám příklad, abyste i vy činili, co jsem já učinil vám. 16Amen, amen, pravím vám, otrok není větší než jeho pán, ani apoštol větší než ten, kdo ho poslal. 17Jestliže toto víte, jste blahoslavení, budete-li to činit. Nyní byl Syn člověka oslaven a Bůh byl oslaven v něm. 32Jestliže byl Bůh oslaven v něm, oslaví Bůh i jeho v sobě a oslaví ho hned. 33Dítky, ještě krátce jsem s vámi. Budete mne hledat, a jako jsem řekl Židům, tak i vám nyní říkám: ‚Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete.‘ 34Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. 35Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“