dnes (2022-07-25)
předchozí < den (2020-03-08) > následující
předchozí < týden > následující
předchozí << měsíc >> následující

Texty pro 8. březen 2020, 2. neděle v době postní A

Kalendarium

Popis lekcionáře

2. neděle v době postní A
Nedělní evangelium je možné vybrat ze dvou variant. Nově je zařazen text z Jana (J 3, 1-17) pro svůj křestní charakter: „nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do božího království“ (J 3,5). Obsahuje i předobraz Ježíšovy smrti: „A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen Syn člověka.“ (J 3,14)
Druhá varianta (Mt 17, 1-9) je původní, z římského lekcionáře, o proměnění Páně.
Ve 2. čtení (Ř 4, 1-5.13-17) Pavel dává za vzor Abrahama, jako muže víry. Skrze víru se stáváme spravedlivými, jsme ospravedlněni. Na toto čtení připravuje 1. čtení (Gn 12, 1-4a) o povolání Abrama.

SZ čtení dní připravujících na neděli spojuje Abraham a jeho spravedlnost. Ve čtvrtek (Iz 51, 1-3): „Pohleďte na Abrahama, svého Otce…“ (Iz 51,2). V pátek (Mi 7, 18-20): „Prokážeš … milosrdenství Abrahamovi…“ (Mi 7,20). V sobotu, navazujíc na čtvrtek (Iz 51, 4-8): „Má spravedlnost je blízko“ (Iz 51,5).
NZ čtení se zabývají vírou. Ve čtvrtek (2 Tm 1, 3-7): „Připomenul jsem si tu upřímnou víru…“ (2 Tm 1,5). V pátek (Ř 3, 21-31): „Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista…“ (Ř 3,22). V sobotu (L 7, 1-10): „ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru“ (L 7,9).

V pondělním SZ čtení (Nu 21, 4-9) je popsán příběh zmíněný v 1. verzi nedělního evangelia: „Udělej si ohnivého hada a umísti ho na korouhev“ (Nu 21,8). NZ text (Žd 3, 1-6) reflektuje 2. verzi evangelia (o proměnění Páně na hoře): Zmiňuje Mojžíše coby Ježíšova služebníka v božím domě.
Úterní SZ text (Iz 65, 17-25) ukazuje eschatologickou vizi nového Jeruzaléma, kde had již nebude moci škodit. NZ text (Ř 4, 6-13) reflektuje Abrahamovu roli: „Abrahamovi byla víra počtena za spravedlnost“ (Ř 6,9)
Středeční SZ proroctví (Ez 36, 22-32) je předobrazem promění Páně: „budu mezi vámi posvěcen před jejich očima“ (Ez 36,23). V evangeliu (J 7,53 – 8,11) je porovnáván Mojžíšův zákon s Ježíšovým.

2. neděle v době postní A

Gn 12, 1-4a

¹Hospodin řekl Abramovi: Odejdi ze své země, ze svého příbuzenstva a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. ²A učiním tě velkým národem, požehnám tě a tvé jméno učiním velkým, a buď požehnáním! ³Požehnám těm, kdo žehnají tobě, a na toho, kdo tě proklíná, uvedu prokletí. V tobě budou požehnány všechny čeledi země. ⁴A Abram šel tak, jak mu Hospodin řekl, a s ním šel Lot. Abramovi bylo sedmdesát pět let, když vyšel z Cháranu. ⁵Abram vzal svou ženu Sáraj, Lota, syna svého bratra, a všechen majetek, jejž nabyli, i lidi, které získali v Cháranu, a vyšli, aby se ubírali do kenaanské země.

Ž 121

¹ Pozvedám svůj zrak k horám. Odkud mi přijde pomoc? ²Pomoc mi přijde od Hospodina, který učinil nebesa i zemi. ³Nedovolí, aby tvá noha uklouzla, tvůj strážce nedříme. ⁴Ano, strážce Izraele nedříme a nespí. ⁵Hospodin je tvůj strážce, Hospodin je ti stínem po pravici. ⁶Ve dne tě nebude bít slunce, ani měsíc v noci. ⁷Hospodin tě bude chránit ode všeho zlého, bude chránit tvou duši. ⁸Hospodin bude chránit tvé vycházení i vcházení od nynějška až navěky.

Ř 4, 1-5.13-17

¹Co tedy řekneme? Čeho dosáhl Abraham, náš praotec podle těla? ²Jestliže byl Abraham ospravedlněn ze skutků, má se čím chlubit, ale ne před Bohem. ³Neboť co praví Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost.‘ ⁴Tomu, kdo pracuje, se mzda nedává z milosti, nýbrž z povinnosti. ⁵Kdo však (pro svou spravedlnost) nepracuje, ale spoléhá na toho, který ospravedlňuje bezbožného, tomu se jeho víra pokládá za spravedlnost. ¹³Zaslíbení, že bude dědicem světa, se Abrahamovi a jeho potomstvu nedostalo skrze Zákon, nýbrž skrze spravedlnost z víry. ¹⁴Neboť jsou-li dědici ti, kteří jsou jimi ze Zákona, je víra zbytečná a zaslíbení je zrušeno. ¹⁵Zákon působí hněv. Kde však není Zákon, tam není ani přestoupení. ¹⁶Dědictví je proto z víry, aby bylo podle milosti a aby bylo toto zaslíbení platné pro veškeré potomstvo, nejen pro ty, kdo jsou ze Zákona, ale i pro ty, kdo jsou z víry Abrahama, jenž je otcem nás všech, ¹⁷jak je napsáno: ‚ Ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je otcem před tím, jemuž uvěřil, před Bohem, který oživuje mrtvé a povolává to, co není, jako by bylo.

J 3, 1-17

¹Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, přední muž mezi Židy. ²Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Rabbi, víme, že jsi přišel od Boha jako učitel, neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li s ním Bůh.“ ³Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit Boží království. “ ⁴Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se.“ ⁵Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království. ⁶Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch. ⁷Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. ⁸ Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. “ ⁹Nikodém mu odpověděl: „Jak se to může stát?“ ¹⁰Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel Izraele, a toto nevíš? ¹¹Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví nepřijímáte. ¹²Když jsem vám pověděl věci pozemské, a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? ¹³Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, Syna člověka, který je v nebi. ¹⁴A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen Syn člověka, ¹⁵aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.“ ¹⁶„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. ¹⁷Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.

nebo Mt 17, 1-9

¹Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. ²A byl před nimi proměněn. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. ³A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním. ⁴Petr na to Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chceš-li, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“ ⁵ Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“ ⁶ Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a velmi se báli. ⁷Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ ⁸ Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. ⁹A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nebude vzkříšen z mrtvých.“